Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Forgotten Silence - Re:Retro

Forgotten SilenceRe:Retro'93 (7" EP)

Jirka D.5.12.2014
Zdroj: černá 7" gramodeska (# DOOM151EP1), promo od kapely
Posloucháno na: Ortofon 2M RED / ProJect XPression III / ProJect Phono Box SE II pre-amp / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Poklona starým mistrům - s pokorou a úctou. Lze si přát víc?

O spolupráci Forgotten Silence a Lukášova vydavatelství Doomentia Records se mluvilo už v souvislosti s přislíbeným EP pracovního názvu „Idola Specus“, které mělo být založeno především na minimalistickém ambientu, a pro které se tajně doufalo ve vydání na desetipalcovém vinylu. Jak vidno z aktuálního dění, informace kolem tohoto mini utichly stejně rychle, jako se objevily a namísto toho se bez většího varování předem objevil sedmipalec vracející posluchače o jednadvacet let nazpět.

 

Ten možná překvapuje svou neočekávaností a vůbec tím, že FS nahráli album složené čistě z cover verzí, rozhodně ale nepřekvapuje volbou kapel. Kladný vztah k Pestilence, Atheist a jedním dechem dodejme i Cynic, a jejich vliv na tvorbu FS je dlouhodobě očividný, stejně jako pokora a úcta k jejich muzice, která právě v roce 1993 došla na vrchol, aby pak na dlouhé roky umlkla. Patří k paradoxům historie všech uměleckých směrů, že novátorství bývá málokdy alespoň přijato, pochopeno nebývá téměř nikdy.

 

Re:Retro'93 vinyl

 

Těmto třem kapelám se stalo to, co se stalo mnoha jiným (malířům, sochařům, hudebním skladatelům,…), když přišly s myšlenkami příliš odlišnými od standardu doby – nebyly přijaty ani pochopeny. Kovařovicův odpor posunul uvedení Janáčkovy Její pastorkyně na prknech Národního divadla v Praze o třináct let a i přes tak dlouhou dobu si Kovařovic neodpustil řadu svých vlastních úprav. První vydání gramodesek Cynic, Pestilence a Atheist z roku 1993 se dnes prodávají za tisíce. Řečeno slovy Johna Matlocka, velvyslance USA v bývalém ČSSR a SSSR: „Historie se neopakuje, ale rýmuje.

 

Re:Retro’93 je malá deska, dvě strany, dvě skladby. Ze hry (jen pro tentokrát?) vypadli Cynic, a Forgotten Silence volí skladbu „Mineral“ od Atheist a „Personal Energy“ od Pestilence. Aranžmá bylo oproti originálům logicky upraveno především o klávesové nástroje – obě kapely se tehdy obešly bez nich a konkrétně Pestilece šly až k poznámce „There are no keyboards on this album“ v bookletu, čímž se (asi) snažili předejít nepochopení své kytarové práce. Klávesy u FS naopak hrají úlohu značnou, přebírají nemalý podíl na aranžmá skladeb (především u coveru Pestilence) a přibližují tak výsledný zvuk směrem k tvorbě FS. Odlišně byl uchopen i mix nástrojů, především v originálu „Mineral“ poměrně utopená kytara byla vytažena do popředí a její řezavý projev má mnohem blíž soudobému pojetí než rytmicky dunivé předloze. Stejně tak master pro desku reflektuje především dnešní přístupy, je říznutý celkem ploše, hudba se neztiší, když by si to situace vyžadovala a pokud mám vůči sedmipalci výhrady, tak směřují právě sem.

 

Ediční zpracování desky je výtečné. Řada sedmipalců FS, začínající u čistého undergroundu v podobě dnes již letitých splitek (s Agony, Dissolving of Prodigy a Notre Dame), pokračující picture diskem „Yarim Ay“ a opět splitkem s Hyenikovými Chiasmatic, logicky pokračuje směrem ke graficky čistému a efektnímu vydání. Možná někomu bude chybět černobílý obal, tradiční hromada textů a úvah, a něco jako punc undergroundu, ale roky letí a je načase opustit podzemní ideály a získat trochu nadhled. A taky si udělat radost.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

GF666 / 18.8.15 19:17

Na českou scénu se patří z vysoka vy... Když jim mažete med kolem huby, tak se to lísá, ale běda říct, že se to zkrátka nepovedlo... To je řevu. Najednou to už není, díky pane redaktore, ale ten pisálek má v uších nastláno... To je přístup? Já coby muzikant zírám na tvrzení, když neumíš hrát, nekritizuj. Ale pokud tě baví, chválit můžeš? To je jak na dětským hřišti. Baví mě místní urážky lidí, že pro autora recenze je hudba novýho Brichty moc tvrdá, a že asi poslouchá Mandrage atd. Když se mrknete na jeho sled recenzí a reportu, je jasné, že naopak poslouchá mnohem mnohem tvrdší a brutálnější muziku a že se Datlovi věnoval hlavně kvůli tomu, že ho deska coby fanouška starší tvorby tohoto umělce zkrátka rozčarovala. Z diskuse nevím, zda jsou legračnější fanoušci AB nebo pan B sám, jak se snaží mít poslední slovo. Tak nelíbilo, no! Svět jde dál. Věřím, že si desku koupí i tak dostatek lidí, co ji budou nadšeni a že ve Sparku se objeví chválivá recenze a rozhovor. Tak o co jde? Nelíbí no. Autorovi recenze vzkazuji, ať se nenechá odradit a dál píše bez obav z davového šílenství a vzteku. Nelíbí, no!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky