|
|
||||||||||
Mechanical Soul jako sedmnáctá deska FLA, v novodobé historii kapely je to třetí spolupráce dua Leeb – Fulber. Kultovní dvojka, která je tu s námi od roku 1986 a zatím to nevypadá, že by s tím chtěli skončit. FLA jsou výjimeční v mnoha ohledech, nenapodobitelní v mnoha ohledech svým přístupem a stylem.
Jejich nová deska Mechanical Soul je klasikou, která pálí tím vším, čím pálit dokáže. Deska, do níž se promítá většina bočních projektů obou pánů, tedy od Delerium / Conjure One po tvrdší sólovky jako Noise Unit. Shrnuje ty ostřejší kořeny kapely s orientací na EBM, z jakého se vyvinuli v devadesátkách, přes lehké připomenutí s kytarami na desku Millennium (zde s hostujícím Dinem z Fear Factory). Možná i svým způsobem rekapituluje a ohlíží se za dosavadní tvorbou, pokud znáte všech dosavadních 16 desek, najdete si spojitosti.
Je přitom třeba připomenout, že FLA mají několik poloh, kterými si za svou existenci na scéně, prošli. Já se řadím k příznivcům doby, kdy se to začínalo podobat futuristickému soundtracku s postupy a samply world music. Tedy (FLA)vour of the Weak (nejtanečnější beaty v historii), Implode (totální propojení soundtracků z filmů Vetřelec a Horizont Událostí) až po trojici obrovské evoluce zvuku a přístupu, která zapříčinila, že FLA znějí dnes tak, jak znějí (tedy alba Epitaph, Civilization, Artificial Soldier).
Na nové desce si vážím toho, o čem jsem se už v úvodu zmínil. Že FLA nadále neztrácí kontakt s minulostí a stále je tu cítit jasný základ v EBM. Už úvodník Purge tepe jako za starých časů, stejně jako některé věci na minulé desce Wake Up the Coma (tam je ideálním zástupcem Mesmerized). Celkově se mi zdá, že se FLA pohnuli o něco více k tvrdším postupům než minule, ale ne natolik, aby zněli jako na Improvised Electronic Device (nezdá se to, už 11 let stará deska, přesto se řadí do novodobé éry FLA). Novinka nepůsobí tak roztrhaně, jako na mě bohužel působila minulá. Tam mi přišlo, že se snažila dvojice nacpat do díla co nejvíce poloh a hostů. Nebylo to už tak kompaktní, sevřené dílo, ale trochu kočkopes. Kapele si myslím, že více sednou uzavřenější celky, s jednotnější atmosférou a stylem. Což je bohužel cesta, po níž přestali jít a vypadá to, že se hodlají zaměřovat na pestrost oslovených hostů, než na změny své vlastní muziky.
Co zamrzí je fakt, že už chybí odvaha jít ještě o trochu dál, jako v období korunovaném alby Implode nebo Artificial Soldier. Zkusit nejen nový zvuk perkusí, či nějaký ten návrat, ale pokusit se dát tomu všemu opět jinou tvář. Přitom je znát, že oba nasávají současné postupy a implementují je do své tvorby. Prolnutí odvahy a kooperace má i zde své plody. SKVĚLE zní spolupráce na skladbě Barbarians, protože Jean-Luc de Meyer z Front 242 a jeho skvělý vokál. Spodek klasičtí FLA, ke kterým se ta nadstavba v jiném hávu dokonale hodí. Na rozdíl od šesté Stifle, kdy bych se klidně bez Dinových kytar obešel. Nedává tomu jediný dobrý riff, kterým by to obohatil. A to mám cápka z FF za riffotvůrce, který se pro tuhle práci prostě narodil.
Mechanical Soul z diskografie FLA nijak nevyčnívá, je to slušný nadprůměr okořeněný spoluprací se zajímavými hosty. Což se, jak lze slyšet v minulosti kapely, někdy povede lépe a někdy hůře. V některých momentech mám zoufalý pocit desetkrát slyšených podkresů, v refrénech to samé, přesto mě pokaždé o půl minuty dál dostanou věcí, která tu ještě nebyla. V detailech tady lze hledat jejich potenciál, ne v celkovém vyznění. Což mi nadále stačí. Ono po tolika deskách je zázrakem, že jsou tihle dva matadoři žánru ještě stále spolu a vytváří společné věci. Pro mě to znamená, že mám jistou větší míru tolerance, vztah ke kapele, zároveň i vyšší nároky.
Tentokrát převládá spokojenost, ačkoli s výhradami. Takže? Dvacet procent nad průměrem bych viděl jako stav pro model 2021. Slušná práce, to ale rozhodně ano.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Jirka D / 19.4.21 9:14odpovědět
Za mě dobrý, v poslední době určitě jedna z nejhranějších desek.
Label:Metropolis
Vydáno:Leden 2021
Žánr:Electro-industrial
Bill Leeb + Rhys Fulber - vše
hosté:
Bryan Black - dodatečný remixing a produkce
Jean-Luc de Meyer - zpěv
Dino Cazares - kytara
01. Purge
02. Glass and Leather
03. Unknown
04. New World
05. Rubber Tube Gag
06. Stifle
07. Alone
08. Barbarians
09. Komm, stirbt mit mir
10. Time Lapse
11. Hatevol (Black Asteroid Mix)
Front Line Assembly
Echoes
Front Line Assembly
Implode
Dinosaur Jr.
Give a Glimpse of What Yer Not
Testament
Dark Roots of Earth
Chelsea Wolfe
Birth Of Violence
The Wretched End
In These Woods, From These Mountains
Obsidian Kingdom
A Year with No Summer
Óreiða
The Eternal
Big Eyes
Almost Famous
Makeup and Vanity Set
Wilderness
Dödsrit
Mortal Coil
17. května vyjde páté řadové album pražských retropsychedeliků pojmenované Weird In A Weird Way. Křest proběhne 24.5. v Praze (Kasárna Karlín) a den n...
24.4.2024Psychedeličtí prog/blackers Hail Spirit Noir vydají 28. června u Agonia Records své páté dlouhohrající album, pojmenované Fossil Gardens. V současné c...
21.4.2024Pražské metalové vydavatelství a čím dál aktivnější nakladatelství MetalGate ohlašuje další knižní titul, kterým se na konci dubna stane kniha americk...
18.4.2024Hanging Garden streamují své live EP Citylight Sessions, které vychází u Agonia Records. Na koncert mrkněte na TOMHLE odkazu.
18.4.2024Ze svého nadcházejícího alba Cutting the Throat of God, které vyjde 14. června na Debemur Morti, zveřejnili Ulcerate nový singl To Flow Through Ashen ...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.