Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Ponořme se dnes do světa budoucnosti, kde tepou futuristické beaty, nebe je černé jako ranní káva a kde v troskách budov žijí stíny lidí. Tohle je klasický svět elektro-industriálu, jehož spoluzakladateli a jedněmi z největších současných leaderů jsou (kupodivu ještě stále) Front Line Assembly. Tito Kanadští droidi, sami o sobě figurující v dalším bezpočtu projektů (Delerium, Noise Unit, Left Spine Down, Synæsthesia a tuny dalších) si tentokrát připravili album remixů svého posledního alba Echogenetic. To představilo zcela současný pohled na žánr elektro-industrálu v jeho moderní verzi, přičemž veškeré esence tvořící základ FLA tam byly jasně rozeznatelné.

Album remixů je věcí, pro kterou je zcela klíčový výběr zajímavých a osobitých interpretů, kteří rozcupují původní verze a složí je dohromady tak, aby zněly jinak a obsahovaly stopy jejich vlastních já. Tedy že nejde o to, za jaký konec to vezmou a jak moc se bude finální remix podobat originálu ale a) čím jej obohatí a za b) zda dokáží propašovat svou osobitou tvorbu do tvorby remixované kapely. A tohle propojení je vždy vrtkavé, potřebuje šetrné zacházení a péči. Metalisté znají covery, u kterých se to má vlastně naprosto stejně.

Echoes obsahuje 14 skladeb, z nichž je 12 zremixovaných verzí a dvě jsou zcela nové. Eponymní album Echogenetic útočilo na posluchače novými zbraněmi, včetně dub-stepu a zástupu nových samplů, to vše bylo předloženo v novém zvuku a osobitosti.

Contagion je novinkou, která otevírá desku a ve své podstatě není nijak agresivní. Zní dokonce lehce drum'n'bassově, skladba má jasně rozvržený děj a je poměrně chytlavá. Druhou novinkou je daleko více rytmická hybná síla Next War, poměrně jasně daná hitovka. Za oběma novými skladbami stojí lidé, kteří spolupracovali na výrazu a zvuku Echogenetic a obě skladby jsou více orientované na klasické písňové rozvržení. Dvanáct remixů z dílny rozličných remixérů, z nichž někteří jsou sami členové kapely, za to opravdu stojí. Někdy jsou rozpohybovány zcela jiným beatovým podkladem, znícím neučesaně (Echogenetic od Youth Code) a jindy jsou přepracované naopak do daleko experimentálnější verze syntetických perkusí (Prototype od Hecq). V celé plejádě zastoupených verzí tu najdeme elektronicky polámané beaty, úplně nově zaranžované kabátky a agresivní old-school podkresy. Kdo kdy slyšel remixované verze FLA i v minulosti na ostatní desky, bude očekávat právě onen rozstřel stylů do všech stran.

Co musím uznat, je víceméně slušně povedený otisk všech mně známých interpetů, kteří remixovali. Nikdo se nesnažil znít zcela jinak než FLA i než on sám (i to se často děje), nové rozměry stávajících skladeb se podařilo předvést a je jen na posluchači, jak si to přebere. A možná tu lze najít i pohled do budoucnosti FLA, kteří stále míří vpřed.