Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Fugazi - First Demo

FugaziFirst Demo

Jirka D.11.2.2015
Zdroj: 12" černá gramodeska (# DIS181v)
Posloucháno na: Ortofon 2M RED / ProJect XPression III / ProJect Phono Box SE II pre-amp / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Studijní materiál, ale taky skvělá deska. Prapočátky Fugazi uceleně a jednou pro vždy.

Loni v říjnu tomu bylo třináct let, co Fugazi vydali „The Argument“, svou šestou long-play řadovku, která bude dost možná i řadovkou poslední. I přes tuto dlouhou dobu a prakticky ukončeným hudebním aktivitám Fugazi nadále inspirují a k jejich odkazu se neustále hlásí mladé kapely. Důvod? Pro někoho víc DIY filosofie a obecně přístup k hudbě, pro jiného zase hudební mistrovství samo o sobě. Ať už sami sebe řadíte k tomu či onomu táboru příznivců nebo si hledáte nějakou svou vlastní střední cestu, jedno je celkem jisté - Fugazi jsou pojem.

 

Název „First Demo“ už sám o sobě přibližuje obsah nové desky, která se i přes datum vydání vrací zpátky do konce 80. let, kdy čtveřice MacKaye, Picciotto, Lally a Canty za sebou měla teprve prvních pár koncertů a pod dohledem Dona Zientary nahrála ve studiích Inner Ear svoje první skladby. Někde tam vznikla nejspíš láska na celý život, protože Zientara je jako zvukař podepsaný pod všemi šesti studiovkami Fugazi a stejně tak pravidelně se v informacích na deskách opakují Inner Ear Studios.

 

Fugazi band

 

Z jedenácti vydaných skladeb nejsou všechny úplně neznámé a řada z nich se už objevila na prvních nahrávkách nebo na rozšířených edicích při novém vydání (třeba „Repeater + 3 Songs“). Přesto jde o první vydání raných věcí Fugazi v takto ucelené podobě a pro jejich fanoušky je to určitě důvod ke spokojenosti daný nejen snahou o studium historie. A možná nejen pro ně, protože i v těch na první poslech jednoduchých skladbách, vycházejících někde z hardcoru, lze vycítit kapelu dělající si věci po svém a přiučit by se mohl leckdo.  

 

Vedle jednoduše přímočarých žánrových skladeb („Waiting Room“, „Merchandise“ či skvělá vypalovačka „Break-In“) už i tehdy Fugazi zkoušeli experimentovat se zvukem i s kompozicí – na baskytaře založená „Furniture“ má až new wave nádech, v „Song#1“ se objevuje rapovaná pasáž, „Turn Off Your Guns“ je hudebně hravá a uvolněná navzdory vážnosti tématu. Právě instrumentační nápaditost, hravost a smysl pro detail (kytarové souhry MacKaye & Picciotto si svého času všiml i magazín Spin ve své anketě „100 Greatest Guitarist“) tvoří základ hry Fugazi a při znalosti věcí příštích je radost sledovat, jak to celé začalo. Jak už v úplných začátcích vznikala muzika, která i v roce 2014 dokáže znít svěže a neotřele.

 

„First Demo“ vyšlo na Dischordu (tradičně) a pokud jde o gramodesku, ta je edičně skvěle vybavená (tradičně). Mírné rozpaky vzbuzuje pouze slyšitelně remasterovaný zvuk. Ani ne tak, že by výsledek byl špatný (Fugazi si na zvuk i přes DIY přístup potrpěli a konkrétně mastering pro gramodesky byl dělán celkem poctivě), ale pouze z titulu ztráty autentičnosti, která by těmhle starým skladbám slušela. Každá doba má svou daň.

 

Fugazi vinyl


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Deliverance / 25.3.15 17:20

Enslaved byli vždycky pokrokoví, s každou novou deskou ušli notný kus cesty dál a v jejich novodobé diskografii nenajdeme dvě sobě podobná alba. Ač nová deska rozhodně není špatná a v podstatě jí nemám co vytknout, tak se stejně nemohu ubránit dojmu, že kapela našla svůj směr už na Ruun a krom jednoho výletu bokem (Vertebrae) se v podstatě drží stejné šablony a jen obměňuje ingredience. Ač jsou Ruun, Axioma, Riitiir i In Times zcela odlišné desky, jakoby Enslaved už neměli kde brát a chtěli se raději usadit tam, kde je jim momentálně dobře. A když nad tím tak přemýšlím, tak jsem za tohle vlastně moc rád, protože mě poslední desky Enslaved moc baví a ke všem se s chutí vracím.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky