Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Milujete-li starý násilný death metal, jaký produkovali např. Vader, Malevolent Creation, Deicide a jim podobní, je tvorba amerických Garoted pro vás správnou volbou. Ačkoliv mě jejich nahrávky míjely, jsou součástí scény nějakých patnáct let, přičemž aktuální fošna Bewitchment of the Dark Ages je v pořadí čtvrtou v pořadí. Mrkněte na jejich bandcamp, kde najdete všechny počiny. Stojí za hřích. Garoted vás nadchnou brutalitou, ukonejší dobrým zvukem a nakopnou nezkrotnou energií.

Bewitchment of the Dark Ages není deskou objevující nové mety, převracející styl naruby. Ani nostalgicky neoprašují staré džisky a nevzpomínají na dobu, kdy byli mladí. Protože oni jsou mladí. Mladí a neklidní. Hehe. Milují death metal staré školy, ale přetavují jej vlastním entuziasmem a předkládají dalším generacím. Zuřivost a temnotu přebíjejí festovním riffováním a rytmickým blázněním. Album ale není pouze o rychlých kreacích a barbarské zlobě. Borci mají rádi pořádný groove. Hlavy se vám samy rozhýbou v souhlasném kývání. Ano, takto má vypadat neúprosný death metal.

Alfou a omegou dobré smečky je i dobrý growler. Blbý nebo slabý hlas shodí i sebelepší kapelu do kopru. Devo je správnou volbou pro takovou roli. Má dobré zabarvení, nasraným řevem prosakují temnota a nebezpečí. Krapet mi připomíná pány Ingrama nebo Greenwaye. Ale proč ne. Tohle není ostuda. Devo odsekává svá zlá poselství, než by táhle growloval. Do větší variability se nepouští. Sem tam svůj projev prosvětlí screamem kterým obohacuje pestrost songů. Kytarista Drew Frerking si vystačí sám. Druhá kytara mu zase tak nechybí. Jonathan Tennant mu na base dělá dobrého parťáka. Spíš stojí v pozadí, pumpuje a duní. Avšak v momentě, kdy se Drew pustí do nějaké vyhrávky, Jonathan svoji hru zmohutní, a zaplní prostor. Doprovodku ovšem pouze nesupluje, pořád se jedná o řádnou basu. Těžko říct, jak to zní na koncertě, studiový výsledek není špatný. Zmínil jsem rychlé bicí. Nolan Weber je dobrý bubeník. Hodně dobrý. Nemaže se s tím. Je rychlý jak blesk a divoký jako blázen. Jeho hra je dostatečně pestrá a zábavná, aby byla pouze zběsilá. Neutuchajícími přechody žene hudební prostředí vstříc řádnému dobrodružství. Řekl bych, že je to on, kdo vytahuje kapelu na výsluní.

Díky dobrému zvuku, za který je odpovědný jistý Benjamin Axel Harvey, je všechno dobře slyšet. Je znát, že Garoted nechtějí svůj sound vylepšovat žádnými blbinkami. Znějí přirozeně, čistě a zároveň stylově špinavě. Rovněž bych chtěl pochválit výtečný cover od vyhledávaného Chrise Kieslinga - Misanthropic-Art a samozřejmě vydavatele Honzu Fastnera a jeho Lavadome Productions, díky němuž tato šleha spatřila světlo světa a kterou skvěle propaguje.

Jelikož je Bewitchment of the Dark Ages už čtvrtou deskou, myslím, že už Garoted ví, co chtějí a jak toho dosáhnout. Borcům nelze upřít pořádné nadšení ani dobré řemeslo. Tohle je čistokrevný death bez přikrášlování a přesahů kamkoliv.