Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Graveworm - (N)Utopia

Graveworm(N)Utopia

Lyriel1.1.2013
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: (N)Utopia není tím nejlepším, co kdy Graveworm vydali. Přesto její význam není malý a rozhodně ne průměrný.

Mezi nejlepší kapely, kterými se může italská scéna opravdu chlubit, patří formace Graveworm. Takhle dark metalová skupina, v době dnes recenzovaného alba ještě šestičlenná, přivedla na svět již 8 nahrávek, z nichž jako poslední spatřila v roce 2011 denní světlo deska "Fragments of Death". Fanoušky nejlépe hodnocené album je ale stále "(N)Utopia", které si i po letech zaslouží pozornost. Když jej srovnám s předchozími alby, "(N)Utopia" se vyznačuje vyšší úderností a větším důrazem na (death) metalovou tvrdost.

 

Frontman, Stefano Fiori, má na vedení svých hlasivek opravdu talent a je to znát už v úvodní skladbě alba, kde se s přehledem pouští do niterného chrapotu. Album je navíc okořeněné  masivní klávesovou hradbou, za níž stojí černovlasá kráska Sabine Mair. Vysoký standard alba je umocněn i díky chorálům, které jsou slyšet snad v každé skladbě.

 

Deska není uvozena žádným intrem, ale rovnou podsouvá posluchači do uší celkem slušný nářez. Každá ze skladeb náramně dobře šlape, má parádní nádech a obnáší umírněnou metalovou agresivitu. Jemné, táhlé tóny kláves ve skladbě "Hateful Design" v kombinaci s hlubokým chraplákem, který Stefano střídá s vyššími polohami, zní zatraceně dobře. Nicméně na následující rytmickou "Never Enough", která je pro mě na albu nejlepší, opravdu nemá. Tady musím jednoznačně ocenit bicí a především hru na double pedál, který tomu dodává dokonalý podklad. Tlumený hluboký hlas se přibližně v polovině mění na příjemně ječivý požitek, který se mísí s jemnými klávesami. Ani "Timeless", která je v tracklistu nejpomalejší, rozhodně neuškodí. Na albu nechybí ani instrumentální skladba, melancholická "Deep Inside". Předposlední skladba je hned ta tam a přichází poslední, "Losing My Religion". Jakožto sladká třešnička na dortu mě naprosto oslnila a přesvědčila o tvůrčích schopnostech tohoto uskupení. Jde o metalovou předělávku skladby od R.E.M., která pro mě představuje v tomto provedení opravdový skvost.

 

Celkově musím hodnotit tuto desku velmi kladně. Kapela hodně vsadila na rytmiku a udělala dobře, protože ta tomu dodává opravdovou šťávu. 

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Štěpán Šimek / 27.1.14 11:45

Mně se recenze na Echoes zine líbí a velmi oceňuji, že dáváte prostor i kritice formální zvukové stránce alba. Nicméně dodnes jsem zcela nepobral tzv. fenomén Loudness war. Jakž takž ho registruji při remasterovaných vydání nějakých klasik 70./80. let, ale obecně si myslím, že problémem je spíše u vybraných žánrů. Kupříkladu "Halo of Blood" od COB má dle dr.loudness-war.info velmi špatné skóre, avšak při běžném poslechu jsem nic špatného nezaregistroval. Prostě metalová nahrávka by asi měla mít tento typ "přebuzeného" zvuku, avšak jedním dechem dodávám, že ten samý zvuk by se nehodil třeba pro nu jazz. Osobně ale Loudness war považuji spíše za marginální problém a při subjektivním poslechu ho nijak výrazně neregistruji (tedy pokud nějaké album není přebuzené už fest, hlavně ty různě tranceové či electro počiny typu Junkie XL, sice parádní muzika, ale na dlouhodobý poslech na sluchátkách nepoužitelná). Podotýkám, že hudbu poslouchám nejčastěji na špičkovém flac přehrávači Fiio X3 s relativně slušnými sluchátky Sennheiser HD 239. Pak Na věži Yamaha s vintage hi-fi regálovýma bednama z 90. let ho pak neregistruji prakticky vůbec.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

DRUMMER / 7.1.13 17:14odpovědět

Parádní recenze! Fakt supr bomba :-)

Milan "Bhut" Snopek / 3.1.13 8:37odpovědět

Sice v mém osobním žebříčku stále vede Scourge of Malice, ale (N)Utopia je hned těsně za ním :)

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky