Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Gray Dog - The Deal (EP)

Gray DogThe Deal (EP)

-krusty-20.9.2018
Zdroj: 4-panelový digipak // promo od kapely
Posloucháno na: SONY CDP-270 / JVC AX-70 + PC
VERDIKT: Folk nebo unplugged rock? Ani ryba, ani rak...

Dle depresivního obalu jsem ponejprv očekával nějaký chmurný post rock či shoegaze... ale on se z toho vyklubal hybrid folku a rockového vokálu. Ach, myslím, že nás čekají folk'n'country časy. Už jsme byli zmasírováni Nergalovým Me And That Man, outlaw country Davida Vincenta či srandacovery Steve´N´Seagulls... a cítím v kostech, že se na nás valí podobného materiálu více.

 

Gray Dog jsou Egor a Dmitry, tedy bělorusko-polská dvojice, kdy jeden má na starosti vokál a perkuse, druhý k perkusím přidal kytaru. Hudba? Nezastírám, že jsem byl při prvním poslechu zaskočen, vylekán...

 

graydog kapela

 

Aniž bych chtěl snižovat hodnotu jejich snažení, prvotní setkání bylo o čemsi jako u táboráku a čůča produkovaném kraválu na španělku a metloše, který se snaží přeřvat unplugged doprovod čím dál hlasitějším tlačením na pilu tak silně, až mu lezou oči z důlků. První věc odezněla a já čekal (nevyhledaje si stylovou škatulku na netu), že od druhého tracku se to spustí. Nespustilo. Řezání do akustiky a Why Did You Fuck Me And Leave? Jasan, je to tvrdý folk pro tvrdé chlapy. Egor zpívá s hetfieldovskou manýrou a ruku na srdce – zpívá mu to skvěle. Až mi přijde hřích řvát jenom do jediné španělky, protože kvalita jeho přednesu by snesla plnohodnotnou rock/metalovou kapelu. Slyším trochu Cinderellu...

 

Nejsem expert na „blues southern rock'n'blues occult raw“ – což je soukromá nálepka, kterou se Gray Dog definují. Můj prostoduchý rozum slyší rock-metalovou kapelu, která propustila rytmickou sekci a přehrává svůj repertoár unplugged s občasným podupáváním. Zajímavé osvěžení, ale zatím nic víc.

 

 

Tohle dvacetiminutové EP je tak akorát. Když na konci disku slyším napodobování vlčího/psího vytí, mám toho právě dost. Dlouhometrážní album bych pravděpodobně nedal. Jako prvotní ochutnávka slouží The Deal užitečně. Ale nějakých 40 minut ve stejném duchu už by asi nudilo i interprety samotné. Takže, hola hej... Vybalte kytary oba dva, zpívejte oba dva alespoň refrény a hlavní zpěv nechť zkusí i jinou polohu než jen nasranost. A mohlo by být lépe. Prozatím o vás víme...


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

corvus / 22.11.19 12:13

Ruadek mal výborné postrehy, na ktoré musím prikývnuť. Tiež mám pri Pitfalls občas dojem akoby už nešlo o koherentnú skupinu, ale skôr o Einar + dobrovodná kapela. A určite je škoda, že Kolstad sa na tomto albume nemohol poriadne vyblázniť. Na druhej strane má sa kde vyblázniť, keďže Leprous nie je jediný projekt v ktorom figuruje ( Randezvous Point, ICS Vortex..). Ja mám veľmi rád kapely, ktoré serú na očakávania fanúšikov a vyvíjajú sa. AK to teda nie je komerčný kakul čo ale podla mna nie je prípad Leprous. Ich odklon od výrazného metalového znenia je postupný a pozvolný, Inak ten psoledný flák The Sky is red je fakt peca, hlavne ten "industriálny" záver. Celkom by sa mi páčilo keby Leprous pridali do svojej hudby trocha "trent reznerovčiny" a trip hopu. A Einarovi by kolegovia mohli troška pristrihnúť krídelká: ) Ale k tomu asi nedôjde.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky