Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Gride - Vyzobat

GrideVyzobat

-krusty-23.5.2024
Zdroj: CD // promo od vydavatele
Posloucháno na: SONY CDP-270 / JVC AX-70 + sluchátka KOSS UR-40
VERDIKT: Spoustu věcí v životě doceníte, až když o ně přijdete. To se nám teď přihodilo s grind-matadory Gride. Nebo to tak alespoň aktuálně vypadá... Ale pokud by tenhle disk měl být labutí (nebo slepičí?) písní, je to důstojný song.

Letitá jihočeská sebranka Gride nás oblažila novým a možná posledním albem. Definici „album“ berte samozřejmě s rezervou, protože dvacetiminutová masáž (sic!) má do plnohodnotného alba daleko. Ovšem díky rychlosti a intenzitě, kterou trojice Čert, David a Honza pálí svoje náboje, je ta stopáž vlastně adekvátní a jakákoliv minuta navíc by byla …prostě navíc.

 

O čem to tedy celé vlastně je? Stopáž je dvacet minut, menu čítá dvacet jedna chodů a známé Gride. Takže je to o natlakovaném grindu, kterému dominují čertovské bicí, rozeskákaná kytara (oceňuji křivá „kanadská“ kila) a dunící basa. Nejsem znalcem celé košaté diskografie, takže promiňte, prosím. Mohu zodpovědně porovnávat s minulým „mořským“ EP, které mám v hlavě nejčerstvější a snad asfalt Záškuby chaosu (2011), který v polici pod gramofonem taky někde mám.

 

Pět let stará Hluboká temná modř (2019) byla povedená nejenom obalem, ale i svým tradičnějším pojetím grindu. Letos - zdá se - budeme trochu avantgardnější. Poslední album Gride je crossoverem mezi tradičním grindem a poctivou českou alternativou. Netřepat, promíchat v poměru 2:1. Jakoby do Gride zlehka prosakovala Čertova druhá kapela – alternativní Masáž (ostatně fascinace drůbeží možná nebude náhodná, vždyť album Masáže se zove Kvok!).

 

gride band

 

Gride jsou z podstaty grind. Rychlí a nekompromisní, ale vůbec ne tradiční. Sypat to umí na jedničku a aby ne – co člen kapely, to pojem. Gride jsou také originální. Gride jsou buď hodně rychlí anebo hodně avantagrdní. Chcete klasické piáno, hrající Prokofjevovu sonátu a bicí? Chcete dechové nástroje a bicí? Není problém a na albu opravdu najdete momenty, kdy se nacházíte v podivně švankmajerovském fantasy snu. Neříkám, že je to uchu ladící, ale někdo být průkopníkem musel, a to se počítá.

 

Zajímavé jsou texty. Jsou to nervní výkřiky do tmy, které vám ústa řvou do obličeje z bezprostřední blízkosti tak, že vnímáte krůpěje slin. Z ekologických agitek Prospektor a Klády si odnesete víc než z nějakého letáčku Sea Shepherd, který vám v podchodu podá děvče v batikovaném. Velice chválím přiložené vysvětlivky. Posluchač je zase o něco chytřejší.

 

gride nosič

 

Poslední album Gride není pro každého. Je nejen pro lidi s otevřenou myslí, ale i pro nebojácné jedince. A kdo se nebojí, musí ocenit odvahu a chuť k experimentům, která borcům nechybí. Gride jsou úkazem, který nemá mnoho následovníků. Smekám klobouk!


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 29.5.17 11:27

Nikdy ma neprestane udivovať, ako bratia Česi dokážu svoj talent pre pesničkárstvo, poetické hry s rodnou rečou a inteligentný humor vopchať snáď úplne všade. Dokonca aj do metalu. Kým v Master´s Hammer (ktorému som nikdy neprišiel na chuť) to ešte má svoju tvár a úroveň, v počinoch Lorda Morbivoda sa to dostáva do pozície (seba)paródie, ktorú so zmäteným úškrnom môžem brať ako takú folklórnu kuriozitu, než ako plnohodnotnú hudbu, ktorej som ochotný venovať svoj čas. Príde mi to ako mrhanie energiou a časom (pri realizáciu takého množstva projektov) na niečo, čo dosahuje úroveň kresleného vtipu v lokálnom periodiku. Celkovo to spomínané pesničkárstvo (ktoré u mňa dosiahlo vrchol v osobe Karla Kryla a aj Nohavicu - na Slovensku v tomto obore neexistuje konkurencia) cítim hádam z každej českej metalovej skupiny spievajúcej v rodnej reči (výnimka je Silva Nigra), a to mi kazí dojem z ich produkcie a strácam záujem o danú skupinu. Možno je to len mojím vkusom, no táto esencia pesničkárstva mi sedí len k folku, respektíve k nejakému chlapíkovi zanedbaného vzhľadu s gitarou v ruke, ktorý dokáže zaujať dav už len svojou charizmou. No a v recenzovanom počine sa tento český folklór spája s nemeckým - simplexným discom, a to presahuje hranice toho, čo som schopný a ochotný akceptovať nielen na poli metalu.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky