Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Norsko/italská sebranka Hammerfilosofi nelení a pracuje na sobě, seč jí síly stačí. Ani ne rok po vydání svého druhého alba Signum, které ve mně nezanechalo příliš pozitivních dojmů, se kapela rozhodla znovu nahrát a zvukově lépe ošetřit dvojici skladeb z této nahrávky. Rovněž se rozrostla o dva nové členy – basáka a bubeníka. Secundus Adventus je tedy velice krátké EP s dvěma skladbami z předchozí řadovky. Má vůbec význam se takovému minidílku věnovat? Zejména pro bicí nového člena kapely stojí Secundus Adventus minimálně za porovnání. Rovněž i díky novému mixu a masteringu dostávají obě skladby větší význam.

Secundus Adventus je dvanáctiminutové EP extrémního black metalu s prvky duchovna, ale také sebedestruktivního šílenství. Obě skladby jsou rychlé, místy hodně. Kytarové vrstvy jsou plné disharmonie, nově je čitelnější také basa a o bicích partech poprvé začínám přemýšlet a užívat si jejich proměnlivosti. Kapela díky novému remasteru a remixu získala vyspělejší charakter. Hlas, který mě doslova iritoval, mě tentokrát i trochu baví.

Dráždí mě nasypaný úvod My Blood Is My Voice (Reforged). S novými bicími a dobrým zvukem se nic neslévá do nahuštěné omáčky. Skladba doslova vybuchuje v extázi. Umí také zpomalit a dostat se do nálady. Vokály FCCM se nedá označit jako líbivé. Jsou uhulákané, nepříjemné a neklidné. Pořád. Už mi ale nezní tolik blbě.

A Dance Above the Abyss (Reforged) je rovněž plná kontrastů. Také je ultra rychlá. Zpomaluje a vybuchuje. Dobře zde pracuje nová rytmická sekce. NKTFR (Noktifer) s FCCM udělali dobře, že Dystopiana s Abyssusem přizvali do party. Díky nim jsou kytary svobodnější. Skladba umí ztišit, zpomalit, ale nejvíce se zde pracuje s roztodivnými možnostmi rychlosti. A opět platí, že díky novému zvukovému kabátku se skladba nerozplizává, každá stopa je rozpoznatelná a celek mohutný.

Secundus Adventus je nové album o dvou známých složkách. Je zřejmé, že si Hammerfilosofi vyzkoušeli nové možnosti, a ty jsou zajímavé. Skladby jsou prostorové, mohutné. Divoké i uhlazené. Hluboké i punkově špinavé. Díky dobré rytmice se nejedná o bohapustý bordel, ale nabízí poslechový zážitek. Chápu tohle EP jako nový začátek Hammerfilosofi. Díky tomu, že neobsahuje žádnou novou skladbu a pouhých dvanáct minut, netoužím si Secundus Adventus pořídit, ale na Bandcampu nebo Spotify si ho v klidu pustím. Mnohem raději než předchozí nahrávky. Je-li tohle nový začátek, mohla by další nahrávka být zajímavým příslibem.