Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Hate - Bellum Regiis

HateBellum Regiis

Garmfrost11.8.2025
Zdroj: bandcamp
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Bellum Regiis je skvělou náladotvornou začernalou metalovou nahrávkou plnou osvěžujících příchutí a výbušných směsí, která možná nestrhne k nekritickému nadšení, ale určitě nabídne harmonickou porci dobré muziky, kterou nelze s klidným svědomím přestat poslouchat…

Hate jsou dříči, které nezastaví nejedna rošáda v sestavě. Vše se točí kolem neúnavného Adama the First Sinner, který vede jednu z nejvýznamnějších polských blackened bandů. Jsem si vědom, že se Hate nikdy nevyrovnali slávě Behemoth nebo Vader, jejich dopad na scénu nemá podobnou sílu jako zmíněné kapely, avšak diskografie nenávistníků nabízí poměrně vyrovnanou sbírku nahrávek, na které zástupy fans celého světa přísahají. Nepatřím mezi ně, neuctívám nahrávky Hate, pokaždé si je poslechnu, baví mě, ale jdu dál.

 

Nevystačím si s konstatováním, že jsou Hate epigony slavnějších Behemoth. Tvorba Hate mi je bližší, vnímám nuance, znám historii (jsem pamětníkem starých časů hehe), vím tedy, že se Adam snažil od počátků velké změny v Hate o atmosférické nálady, bez debat se inspiroval Nergalovci, ale jeho tvorba je více konzistentní, náladotvorná a méně agresivní a výbušná.

 

hate

 

Bellum Regiis v podstatě navazuje na předchozí počiny, je však jednak pochmurnější, ale také více odvážným dílem. V kompozicích se objevující ženské vokály nikterak nenarušují temnou auru celku. Naopak mi spíše připadnou jako potřebným kontrastem deathové robustnosti a ta tím pádem lépe vynikne. Nálada alba může působit zpočátku jakoby unaveným, ospalým dojmem. Zdůrazněné akustické vstupy nebo deklamace uklidňuje posluchače a dostává ho do nepříjemného rauše. V něm neslyší válku, boj, vztek…

 

Z melodické raubírny mi běhá mráz po zádech a za střídání tvrdých nájezdů a pečlivého střádání atmosférických harmonií si říkám, zda i tentokrát po čase opustím tento fantastický svět a pozapomenu na něj… Samozřejmě slyším, že ne každá skladba je stejně silná a podmanivá jako titulní hymna. Následující klipová Iphigenia je pro mě jasným světlem, ale také rozporuplnou skladbou, která je stejnou měrou vynikající jako zbytečně protahovanou. Užívám si fenomenální The Vanguard se skvělou úvodní melodickou linkou a krčím se před mohutnými hradbami. Bicí s basou jsou zakomponované tak, aby nevyčnívaly. Ocenil bych jejich zdůraznění a vypíchl jejich šikovnost. Takto jsou spíše lechtavého charakteru. Neslyšené. Neruší, nenakopávají. Výbornou skladbou je rovněž Perun Rising, která vybízí k oslavnému řevu.

 

Tuším, že se shodnu s většinou, která uznale kýve při poslechu Bellum Regiis, ale zároveň si uvědomuje, že se jedná o výbornou nahrávku, ale ne vynikající. Cosi jí do génia chybí. Není to únava, Hate jsou neúnavnou smečkou. Většina nápadů je uchu lahodící, ne však celek. Je mi jasné, že příznivci Hate se mnou nebudou souhlasit a užijí si nový počin této sympatické legendy podstatně více a oslavněji. A je to tak dobře. Je málo takto dlouholetých kapel, které v ničem nepoplivaly svou podstatu. Hate je kapela, která je věrná vlastnímu stylu a svým fans. Její nahrávky lze řadit do jedné roviny.

 

Bellum Regiis je skvělou náladotvornou začernalou metalovou nahrávkou plnou osvěžujících příchutí a výbušných směsí, která možná nestrhne k nekritickému nadšení, ale určitě nabídne harmonickou porci dobré muziky, kterou nelze s klidným svědomím přestat poslouchat…

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky