Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Hauntologist - Hollow

HauntologistHollow

Victimer19.2.2024
Zdroj: flac
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Z podpalubí polského démonična za atmosférickou svobodou nemocné duše. Hauntologist díl první.

Z polského severu k nám hned zkraje roku dorazil neznámý poutník spřádající své post-blackové plány a trasy. A výlety s ním zaujaly. Hauntologist je nově spuštěný projekt, v jehož řadách najdeme dva protřelé harcovníky ukryté pod pseudonymy Darkside a The Fall. Tedy chlapíky, kteří po hrstech nabírali zkušenosti z kapel Mgła, Kriegsmaschine, Medico Peste a mnohých dalších. Hudba Hauntologist vychází z black metalu, ale ten bere z té jemnější, atmosféričtější strany. Nebojí se zapojení post-metalových nebo post-rockových prvků, cizí jí není ani lehký dotek blackgaze tématiky. Jako letmé seznámení takto řádek po řádku asi nic moc zvláštního, ale styl jakým tak Hauntologist činí, si své sympatie určitě najde. Pánové nezapomínají, z jakých poměrů vzešli, a potom je zkouší poslat dál a výš. Etablovat se z černého nihilismu v uvolněnějším prostředí. Veselejší jejich nová tvorba ale určitě není.

 

 
Hollow je deska, která zní velmi současně. Pocitovka, ve které to vře a která je načatá, nahlodaná. Touží po lepších dnech, které nepřichází. Ty, které plynou, jsou šedé a plné zklamání. Jako by se ze sklepení starého činžáku dostala do ulic, a pak se jen tak vznášela kolem. Což si lze lehce představit pohledem na obal desky. Ta přítomnost je zachycená věrně. Je pochmurná, je lidská. A s nějakými těmi démony v hlavách. Na začátku alba se nezdráhá sklonit až k původnímu zvuku nahoře zmíněných kapel a zní víc blackmetalově. Postupně se ale pouští do experimentálnější a klidnější polohy.


Hollow je obstojná možnost, jak se vnořit do temné mozaiky z black metalu vyrašených pupenů. Obstojná píšu proto, že jsem desce nepropadl. Zcela mě nepolapila, neomotala si mě kolem prstu. Do prostoru rozevláté uhelné emoce zní až lascívně, a proto jsem desku poslouchal poslední týdny tak často. Ale má to svoje limity. I když jsou zde vyloženě lukrativní momenty, jakmile zhasnou, děje se něco mdlého, nespecifikovaně obyčejného. Když už se zdá, že mají Hauntologist vyhráno a dali světu jednu z nejsvébytnějších (post) blackových novinek, se to zasekne a dál to nejde. Hollow je deska, která nadějně zamotá hlavu, ale nakonec nesdělí nic velkého. Hudba na pokec ve vlastní mysli asi ano, hlubší debata se nekoná. Tady mi něco schází. Nebo uniká?


Hauntologist naštěstí i ve fádnějších momentech umí znít dobře, uvěřitelně. Jen z nich postupně vyprchá svátečnější nálada, to jejich svojské aroma. Skladatelsky precizní práce v průběhu alba trochu doplatí na opravdu silné momenty. Tahle kritika patří desce, ze které šlo vymáčknout víc, protože ten potenciál je vyloženě cítit. Samotářsky reálná třičtvrtě hodina zlověstně klepe na dveře baráku, ale po pozvání dál moc nemluví. Začne se choulit v rohu a netváří se moc přátelsky.

 

https://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/hauntologist%20band.jpg


Hollow je prvním albem a doufám, že se dočkáme následovníka. Všechny otazníky, které se mi honí hlavou, chtějí být vzhledem k poutavosti materiálu zodpovězeny. Deska je ve své atmosférické uvolněnosti odvážná, nebojí se jít ani mimo záběr. Jako třeba v titulní skladbě, což je taková post-rocková epizoda s až neofolkovým nádechem. Až pak se přidá na důrazu aneb i dálava může mít svoje kila. Jeden příklad za všechny. Hollow je pro mě deska se skrytým tajemstvím. S něčím, co mi zřejmě není dovoleno objevit. Naplno se do toho vcítit. Takto je to trochu jako nafouklá bublina. Prostě splaskne. Budoucnost je ale otevřená a věřím, že Hauntologist příště promluví výrazněji.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky