Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Pěkný den přeji a pěkný život jakbysmet. Pojďme si jej prožít v přítomnosti dvou mladých mužů, jejichž myšlenky opustily původní hudební záměry a kapely a jaly se učinkovat v tomto projektu. Dan Barrett vzdal své choutky experimentovat na poli black metalu, přešla ho chuť i na hardcorové dovádění a Giles Corey zase na chvíli odložil španělsku a svůj podivný folk vůbec. Výsledkem je stylově slátaná muzika, která nepohladí, ale zaujme a má co říci. Během její konzumace dosáhnou svého jak ti, co si přejí být v objetí hudební strojařiny, tak takoví, kterým je smutno při pár kytarových tónech a děravém okapu nad vchodem. Ještě by bylo dobré si připomenout, že jde o druhé album formace a komu bude líto jeho šest let starého předchůdce "Deathconsciousness", může si jej v kompletní podobě přehrát na kanálu Youtube.

Dělejte jak chcete, ale i tak se vám bude chtít chvíli křičet, na prostředí psychiatrické léčebny si budete připadat moc intelektuálně na výši a když se dostanete ze všech svízelných situací, tak zjistíte, že na svobodě není o nic lépe, protože vše kolem se bude tvářit nepřirozeně a křiklavě. Nebude vám veselo. Octnete se na dlouhé cestě, kdy jsou emoce stlačeny směrem dolů, převažují výčitky a jakýkoliv pokus o vyjádření prosté radosti je neustále srážen, stejně jako sebevědomí víry v lepší zítřky. Ano, "The Unnatural World" je i přes utiskované rebelství sklíčené dílo. Tohle sklíčení je podrobeno důkladné zvukové kontrole, kdy je jak písnička, tak třeba jen melodický nápěv proškipován ruchem, neustávajícím hrnutím čehosi, co připomíná masívní válec zastaralého typu, neboť při každém jeho pohybu se svinsky rámusí.

Písnička HAVE A NICE LIFE dostává na frak nesourodým noisem, industriálním tepem, který udusává malebnost skladby a tahá jí po všech příšeřích. Ocitáme se blízko gotickému rocku, post-punku a shoegaze, takže výpočet všech škatulí se rovná docela přeplněné skříni, kdy je samo o sobě úleva zavřít její dveře. A kdyby jste chtěli být ještě konkrétnější, tak by to šlo i formou jednoho dostaveníčka. To bylo onehdá, když si kmeti Bauhaus skočili pro něco do železářství, ale stala se jim tam nemilá nehoda, neboť je tam seřval nespokojený zákazník Michael Gira, kterému těsně předtím vynadal do pohlavních ústrojí zesnulý Ian Curtis. Tohle setkání sice bolelo, ale dodalo impuls skutečně zajímavé nahrávce.

Ta dýchá ztěžka, někdy nesrozumitelně drmolí, ale když se nahnete blíž, dostane se vám milých slov. "The Unnatural World" je trnité album v ohavně znějícím balení, ale jeho nitro je krásné a jemné na dotek. Chce to svůj přístup a vnímání a dostane se vám nevšedního zážitku, který není blízko šedé barvě, i když s ní i o ní neustále promlouvá. Chtělo by se říct, že se tohle album musí nechat rozkvést, ale ono se nikdy úplně neotevře. Otevřít a vejít musíte vy.