Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Heartfield - Follow (EP)

HeartfieldFollow (EP)

Jirka D.21.3.2017
Zdroj: CD-R // promo od kapely
Posloucháno na: Pioneer PD-S504 / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Heartfield si zvolili cestu rockových melodií s většími nároky a to jim dělá čest. A že ne vždy se jim to daří? Každý jednou nějak začínal...

O německé kapele Heartfield něco dohledat, to je trochu potíž. Facebook, bandcamp, pár těch nejzákladnějších informací a fotek a jinak nic. K tomu první EP, čtyři skladby, tři členové sestavy a překvapivě komplexní zvuk s citem pro pěknou melodii. Ke čtyřem skladbám dva klipy a doposud žádný nosič - čistě digitálně, pouze v éteru. Moc informací hned v úvodu? Tak to vezmeme popořadě.

 

Heartfield band

 

Začalo to mailem v naší redakční schránce a byla to první informace o Heartfield vůbec. Neznali jsme se. Pokračovalo to klasicky a vyústilo ve vypálené cédo v poště, které možná působilo trochu zábavně, ale na druhou stranu - snaha se cení. A pak už nastoupil poslech s tím, že kapela dopředu trochu napovídala. Prý prog rock, prý trochu metal a trochu emocí, prý trochu skladby delší jak 3 minuty pro trochu náročnější posluchače. Takže?

Takže trochu pravda a trochu ne. Jako vždy. Z tvorby Heartfield je skutečně cítit snaha o nikoliv laciné a jednoduché komponování a aranžování, což se místy daří a místy ne. První dva songy jsou jednoznačně lepší. Empty Road s rockovějším nádechem, Waning Light tažený lehce k metalu. Oba s komplexně pojatým zvukem (vč. samplů / elektroniky / kláves), kterému lze ale těžko uvěřit, že za ním stojí pouze trojice muzikantů. A to je asi můj první problém s nahrávkou - zní tak trochu “udělaně”, studiově a těžko uvěřitelně. Což je samozřejmě problém relativní pro každého z vás.

 

Naopak pochválit je třeba smysl pro dobře poskládanou píseň, taženou jak silnými melodiemi (bez sklouzávání k patosu), tak zajímavou kytarovou hrou (skvělá sóla!) a současně i velmi příjemným, i když na můj vkus zbytečně vytaženým zpěvem. To máme první dva songy. Určitě bezva, klipy k nim vznikly naprosto logicky.

S příchodem třetí skladby In The Sky se lehce ztrácí skladatelská lehkost a z kompozice je cítit, že místy neví kudy kam. Hlavně napojení refrénu na sloku se nedaří a závěr už vyznívá vyloženě jako nastavená kaše. Podobně závěrečná There’s Still Hope se pod kůži nedostává. Táhne se a sládne příliš okatě. Chybí jí jiskra a švih a pocit únavy převládá nad vším ostatním. Tím kapele rozhodně neupírám snahu si se skladbou pohrát, aranže (hlavně v úvodu) jsou udělány pěkně, ale pokud nefunguje skladba jako celek, pěkná fasáda to nespraví.

Takže?

Heartfield neupírám snahu dělat muziku chytře, i když melodicky a přístupně. Nic moc progresívního z ní necítím a měl-li bych přirovnávat, napadají mě brněnští Animé. Prostě nikoliv laciné rockové písničky, které umí chytnout a současně neznechutí posluchače s aspoň trochu vyvinutým smyslem pro kvalitu. To, že se tahle snaha stává realitou tak z poloviny, není žádnou chybou, ale prostě jen odráží fakt začínající, mladé a zatím ještě nevyzrálé kapely. A skutečnost, že sama kapela si vybrala cestu nikoliv nejsnazší a klade na sebe nároky, mi přijde docela povzbudivá.

 

Poznámka poslední - titulní obrázek se povedl hodně.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Petr / 3.4.17 0:11

Asi tak, za mě nejlepší co vydali po The End Complete. Chápu že recenzent je nejspíš na ty "progresivnější" věci ale 20 procent, to se chlapec třošičku ustřík.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky