Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Hecate - Programmed Earth

HecateProgrammed Earth

Sorgh10.10.2012
Zdroj: CD
Posloucháno na: Minisystem JVC MX - D302T, 2 x 40 W
VERDIKT: Jeden z příkladů toho lepšího, co se v blízkém okolí děje. Dejte jim šanci a ochutnejte.

Slovenská formace Hecate již oblažuje slechy chtivých fanoušků hezkých pár let. Zrod této sympatické kapely se datuje do roku 1996 v malebném městečku Banská Bystrica. Tak jako mě oslovilo toto krásné letovisko, tak podobně ke mně promlouvá i poslední počin jeho synů Hecate, Programmed Earth. Jejich diskografii v malíku nemám, proto přistupuji k novince nezatížen předsudky a s jistým optimismem. Moje úvodní slova lze tedy brát jako jistou naději. Z dostupných informací jsem vyčetl, že sestava se během let potýkala s častými personálními rošádami, zakládající seskupení je v podstatě minulostí, a tento fakt stejně jako logické zrání během uplynulých patnácti let má za následek i žánrový vývoj skupiny.


Pokud se o Hecate v dřívějších časech dalo mluvit v souvislosti se zaměřením na dark, doom či snad dokonce black, dnes se hudba posunula blíže k rocku. K hudbě, kterou je možno si pobrukovat při spoustě činností a ve které lze najít mnoho pěkného. Ano, přiznávám bez uzardění, Programmed Earth je dobrá deska, která mě chytla. Co bych klidně oželel, jsou jakési space klávesové mezihry a vložky. Přesně tyhle prvky mě nikdy nechytly a doteď se jim cíleně vyhýbám. Možná kdyby neměly právě ten kosmický odér bylo by vše v pořádku. Takhle mě to krapet irituje. Ovšem to je pouhá titěrnost v porovnání s jinak sympatickou produkcí. Deska obsahuje celkem devět poctivých skladeb představujících zralou kapelu, která ví co chce a jde za tím. Opravdu, nevidím výrazně slabé místo, hudba nenudí, lze v ní najít plno zajímavých momentů a málo vaty.


Základním stavebním kamenem je poctivá kytarová práce, které umí tu vyloudit zasněnou melodii, tam zarifovat jako rašplí. Jsou místa, kde klávesy dotvoří potřebnou atmosféru a tam je vřele vítám, jako např. ve výborné Like City Lights. Naopak hned následující kousek New Life by se mi víc líbil bez nich, ale to je zcela věc vkusu. Nerad se pouštím do srovnávání, to je věc ošemetná a často nevděčná. Tady si ale nemůžu pomoct, místy slyším finské Amorphis. To, co tihle náladotvorci tvoří poslední léta má k albu Programmed Earth poměrně blízko. Tak snad nikdo brblat nebude, to je kompliment jak bič, ne?
 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Wagi / 9.7.23 18:16

Nastal čas se posunout, vývoj....... to jsou takový fráze, že bych někoho nakopal do prdky :)) V podstatě tady máme novou kapelu od doby Withering Illusions and Desolation až po Only the Wind Remembers... Samotnej To Lay like Old Ashes byl už odklon :D každopádně mám rád jejich první alba, ten zbytek už neee at jsem se na comeback těšil, to album jsem slyšel párkrát a hotovo..... Poslouchám kapely protože se mi líbí - po 25 letech jsem došel k názoru že progres je leda k nasrání :D když to hrajou dobře at si to valej - pokud chcete progress a na každým albu poslouchat jinou skupinu najděte si víc různejch žánrů či skupin..... Tohle honění progresu je zhovadilost a důkazem je samotnej fakt, že většina skupin a kapel na scéně a TOPEk v rámci žánrů jsou držáci a jedou si to svoje oproti těmhle hipster recenzentům, kteří si pořád honěj ten svůj progress a vývoj.... To prostě není o tom udělat 20x různejch alb pod 1 skupinou na to jsou vedlejší projekty, jiné skupiny, solovka a většina rozumných umělců to naštěstí chápe.... Tenhle comaback nemá v rámci stylu ani jmnéna význam a to říkám jako člověk, co miloval a miluje Withering Illusions and Desolation a i když jsme zjistili, že původní CDR verze co se stahovala v ČR má takovej zahulenej feeling protože byla z kazety a originální cd je mnohem čistčí :D

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky