|
|
||||||||||
Na adresu této kapely jsem slyšel od některých kolegů z black metalového podhoubí jen slova chvály, a tak pro mě bylo promo jejich posledního alba „Last Station on the Road to Death“ z redakční hromádky jasnou volbou. Očekávání nebylo nikterak velké, ale předpokládal jsem, že se na mě vyvalí opojná stěna hororového a špinavého blacku, která bude hrdě reprezentovat současnou úspěšnou francouzskou black metalovou scénu. Můj předpoklad se však naplnil jen z poloviny – špíny je na desce dost, ale mrazení v zádech se dostavuje jen sporadicky.
Hell Militia (dále HM) je seskupení poměrně známých persón spjatých v minulosti či v současnosti s kapelami jako Secrets Of The Moon, Arkhon Infaustus nebo Temple Of Baal. Ze zmíněných souborů mám více či méně v oblibě první a druhé jmenované, zejména Arkhon jsou v některých svých povedených momentech patřičně zvráceným pošušňáním pro ucho hrubiána. HM produkují hudbu neméně zlotřilého black metalu, ale tempo provozují výrazně pomalejší a snaží se klást důraz spíše na pocitovou stránku hudby. Jak jsem zmínil už v úvodu této recenze, emocí ve mně toto album probudilo méně než jsem čekal, ale tu a tam se na desce objevují okamžiky, které dokáží trochu zvýšit tep.
Základem skladeb je převážně jeden jednoduchý riff, který se často opakuje a na nějž se nabalují skromné aranže typu zdvojení vyhrávek, spouštění kytarových vazeb apod. Tedy nic překvapivého, navíc v poměrně tradiční formě bez výraznějších nápadů. To je asi největší slabina alba – málo silných a strhujících motivů. Skladby unaveně plynou ke svému konci a posluchače ohrožuje apatie. K dojmu „únavy“ také přispívá ležerní projev vokalisty, který je monotónní a neučesaný a vyvolává ve mně přesvědčení, že Meyhnach je dost hnusnej a špinavej chlap:) Ale tak by to mělo být, odpor je vlastně taky emoce. Album působí místy abstraktně hnisavým dojmem, čemuž napomáhá absence melodií. Ke zvuku mohu říct, že se jedná o syrový sound, který však neztěžuje čitelnost materiálu. V záznamu kytar je mnoho vazeb a „nečistot“, které byl byly v jiných metalových stylech nemyslitelné a nežádoucí. Nejzářnějším příkladem je poškozený konektor kytarového kabelu na začátku “Unshakable Faith“. Je to samozřejmě všechno jen hra, která má navodit atmosféru živé nahrávky. V tomto smyslu se zvuk povedl, také ostatní nástroje si lebedí v neučesanosti a přirozenosti zplesnivělé zkušebny.
Úroveň kompozic bych označil za lepší průměr, v němž se dá najít pár světlých okamžiků. Album startuje úryvkem z prastarého policejního dokumentu o drogách, kterému následující hudební představení odpovídá adekvátně. Drogy jsou neřest, špína ulic, čiré zlo a zhouba. HM hrají taky hodně zhoubnou hudbu, ale prospělo by jí více zapamatovatelných motivů nebo temnějších zákoutí. Např. “Unshakable Faith“ jako druhá regulérní skladba v pořadí je hodně temným kusem, pomalu se vleče a jako ropa vytékající z tankeru nenávratně pustoší místo nehody. Naopak v rychlejších tempech kapela ztrácí pevnou půdu pod nohama a zní jako desítky ostatních (větší část "Et in Inferno Ego"). Pomalé skladby s řezajícími kytarami je poloha, jaká se mi u této kapely docela líbí, i když k ideálu ještě pár krůčků chybí. Takových dobrých pasáží, jako je závěr poslední „Last Station on the Road to Death“ je totiž na albu jako šafránu. Převažuje standardní blackmetalový materiál s punkovou přímočarostí a nepříjemnou atmosférou šedých rán v drogovém deliriu.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Debemur Morti
Vydáno:Prosinec 2012
Žánr:black metal
Dave Terror - bicí
Meyhnach - zpěv
Arkdaemon - kytara
Hellsukkubus - baskytara
T. Persecutor - kytara
1. Always the Same
2. Born Without Light
3. Unshakable Faith
4. Et in Inferno Ego
5. The Ultimate Deception
6. Fili Diaboli
7. Shoot Knife Strangle Beat & Crucify [GG Allin cover]
8. The Pig That Became a God
9. Last Station on the Road to Death
Fili Diaboli 2014
24.11.14, Praha, Modrá Vopice
Daylight Dies
Lost to the Living
Troum / Raison d'être
XIBIPIIO. In and Out of Experience
Inferno
Paradeigma (Phosphenes of Aphotic Eternity)
Spires
A Parting Gift
Sad Harmony
Elektrula
Soulfly
Enslaved
Awe
Providentia
Minsk / Zatokrev
Bigod
Kwoon
When The Flowers Were Singing...
Forgotten Silence
Kras
Po vynucené koncertní přestávce a doplnění sestavy o rytmickou sekci se na pódia vrací domácí kapela Nocturnal Pestilence, konkrétně na pódium klubu K...
28.3.2023Vydatný tříhodinový rozhovor s Jirkou "Desed" Sedláčkem z Dark Gamballe a Trny & Žiletky v podcastu Noir Talk sledujte ZDE.
28.3.2023V temnou kryptu jako ze starého RPG se na Zelený čtvrtek promění dejvická Klubovna, aby nabídla útočiště fanouškům dungeon synthu, středověku a black ...
27.3.2023Plzeňští Radosta chystají nové album Dvanáctisměna a první singl Operní mistr Bílek už je venku. Video ke skladbě se záběry ze studia sledujte ZDE.
24.3.2023Goregrindová kapela Sick Sinus Syndrome vydává na značce Obscene Productions své druhé album nazvané Sick Sinus Syndrome. K dispozici bude na CD a MC ...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.