|
|
||||||||||

Nová deska The Ocean je venku a i když jsem se před jejím vydání třepal nedočkavostí, ještě dnes se nemůžu zbavit pocitu, že tu něco nehraje. Kapela sice šlape jako hodinky, sebevědomí vysoké, ale oprávněné, zvuk od Jense Borgena, který se nebojí říct si jen za mastering skoro tisíc evropských peněz, edice bohaté a luxusní a přesto jakoby něco nebylo na svém místě. Ještě než si začnete vytvářet dojem, že tahle deska je na hovno a že v úvodu jen tak našlapuju kolem horké kaše, tak si narovinu přiznejme, že standard The Ocean je pořád sakra vysoko a vyjít něco takového u nás, poskládáme se z toho všichni. Tečka.
Stejně tak jistá je i pozice v rámci žánru, rukopis téhle kapely poznáte a první regulérní skladba „Mesopelagic: Into The Uncanny“ vám zřetelně vzkáže, že „my jsme ti The Ocean, jsme tu zase s novou deskou, funguje v duchu těch předchozích dvou, berte, rozdáváme plnými hrstmi!“. The Ocean se poznají. A tak klidně berme, ale nezapomeňme kriticky myslet. Postupy? Nápady? Tematika? Všechno už tu bylo, jednou ve vesmíru, podruhé v dávných geologických dobách, zažili jsme monumentální výbuchy titánů přírody i ducha universa, a stejně tak jsme se oddávali večernímu rozjímání o smyslu toho všeho. The Ocean umí spojit nespojitelné a možná jen nalezli odvahu, kterou zatím nikdo ani nehledal. Jejich hudba a Bůh tvořící svět? I to už mají za sebou.
Čekat změny a posuny nelze, možná malé a nevýrazné. I překážková dráha přes pražce kytar v „Bathyalpelagic I: Impasses“ nebo dost podobně v „Abyssopelagic I: Boundless Vasts“ mi navozuje spíš poslední tvorbu Machine Head než nějaký krok kupředu. Ale spokojme se s realitou, i ta je stále na vysoké úrovni. Snad nikoho nepřekvapí, že v souladu s předchozími dvěma nahrávkami se kapela pouští i do přislazených pasáží, které se mi nechtějí počítat a tak nevím, je-li jich více či méně, spíš nabývám pocitu, že cukr chutná intenzivněji a takový oplodňovák v závěru šesté skladby, pokračující skladbou následnou, už mi ježí vousy. I to je realita aktuálních The Ocean a vzhledem k tahu na branku popularity se tomu divit nelze. Kdo se diví, může klidně odejít.
Takže co s tou novou deskou? Řekl bych, že nepřekvapuje a za těmi předchozími lehce pokulhává. Postupy jsou obdobné, výrazivo, aranže, vokální přednes, vše v zajetých kolejích. I na smyčce dojde, i když ty díky slisovanému zvuku zní dost blbě a nemístně, jakoby si kapela řekla, že smyčce budou a tak je někam vrazila, a mistři v Fascination Street Studios to už jen pohřbili snahou o nabušený sound. Až někde v metalu uslyšíte dobře udělané smyčce, dejte vědět. Z nápadů netryská genialita ani nadšení, které stejně marně hledám i u sebe a naopak se dost často přistihnu, jak kolem mě deska plyne bez většího zaujetí. Nuda je silné slovo, ale už jenom myšlenka na ni je na pováženou. Závěrečná přešlapovaná „Benthic: The Origin Of Our Wishes“ jakoby z pera vypadla Francouzům Dirge, ale těm to na rozdíl od The Ocean věřím. Situaci nezachraňuje ani druhé, instrumentální CDčko, na kterém se objevuje to první bez vokálů. Jako bonus fajn, ale na samostatný život to není.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
David Kasík / 13.6.13 6:14odpovědět
Novou desku The Ocean jsem párkrát projel. Dobrý standard, o tom žádná... ale je fakt, že několikrát se mi klepal prstík nad tačitkem STOP.
Label:Metal Blade
Vydáno:Duben 2013
Žánr:metal / post HC
Louis Jucker - baskytara
Luc Hess - bicí
Jona Nido - kytary
Robin Staps - kytary
Loïc Rossetti - zpěv
+ hosté
CD1
1. Epipelagic
2. Mesopelagic: The Uncanny
3. Bathyalpelagic I: Impasses
4. Bathyalpelagic II: The Wish in Dreams
5. Bathyalpelagic III: Disequillibrated
6. Abyssopelagic I: Boundless Vasts
7. Abyssopelagic II: Signals of Anxiety
8. Hadopelagic I: Omen of the Deep
9. Hadopelagic II: Let Them Believe
10. Demersal: Cognitive Dissonance
11. Benthic: The Origin of Our Wishes
CD2 - isntrumentální CD1

The Ocean
Holocene

The Ocean
Phanerozoic I: Palaeozoic

The Ocean
Heliocentric

Paradise Lost
Medusa

Gaerea
Loss

Inter Arma
The Cavern (EP)

Fuzz
II

Down
Down IV Part I – The Purple EP

Lustmord
Trinity

Barracuda
Humanimal

Rendezvous Point
Universal Chaos
Dungeon-synth projekt Mountain Realm, aneb Simon Heath z Atrium Carceri, nám představuje své nové album Beastbane. O vydání se postarala větev Cryo Ch...
16.8.2026Petr z Pařát Productions je podepsán pod vydáním vinylové verze loňského alba Colosalist - Two Suns. Stane se tak 28. srpna.
16.8.2026Londýnský metalcore Perpetual Paradox má nachystáno vydání nové pětiskladbové mini kolekce nazvané May Misery Befall You na 28. srpna (Bleeding Art Co...
16.8.2026Death metal domácí formace Cutterred Flesh už je tu s námi 25 let a nyní ohlašuje nové album. Jmenuje se The Shapes of Hidden Malice a vyjde 10. listo...
15.8.2026Po patnácti letech se albově vrací finská doom/blacková kapela Soulgrind. Nové album Ad Pulchram Mortem právě vyšlo (Inverse Records).
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.