Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Hexvessel - Dawnbearer

HexvesselDawnbearer

Victimer3.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Folková křehkost, nápaditá hra, psychedelické motivy a zejména výborný vokální výkon. Jedno z překvapení roku a troufám si říct, že možná nejvýraznější.

Podobně vzniknuvší projekty je vždy radost zachytit. Hrdelní mistr Kvohst, jinak známý především jako hlas Dødheimsgard nebo Code, se roku 2009 odebral do Finska a vytvořil ryze akustický produkt nazvaný Hexvessel. Historie tedy krátká a stručná, ale jistě zaručující slibný hudební zážitek.

 

''Dawnbearer'' je především typický vokál tohoto umělce, nenapodobitelný a proměnlivý jako vždy. Způsob jakým jeho vokál proplouvá křehkými a nástrojově rozmanitými skladbami je až meditační zážitek. Hudební část alba je pak velice bohatá, což je na patnáctku, byť krátkých skladeb, základ. Po celou dobu poslechu je co hledat, co obdivovat a nad čím přemýšlet. Nenásilně, uvolněně, rozjímavě.

 

 

Chvíli se ocitneme v oparu lehké psychedelie, chvíli je cítit spojení s přírodou a za moment jako by jsme seděli v podpalubí a vzpomínali na první plavby po širém moři. Celkově má ale ''Dawnbearer'' nejblíže k šeru lesa a přírodním rituálům. Poloha je zachmuřelá, ale přitom pozitivní, plná dojmů a příběhů. Sálá z nich naděje a naslouchat jim znamená být přístupný zdánlivému tajemnu a přitom si to užívat. Nerad bych zde nadále plýtval superlativy, ale tahle věc stojí minimálně za pozornost.

 

Vyklidněná, čistá záležitost, dojemná a přímá. Na to, že jsem čekal roztodivné, trávou vonící experimenty, jsem utěšován milou a smířlivou tváří Hexvessel. Přál bych si, aby projekt nebyl jen čistě jednorázovou záležitostí a dočkal se do budoucna ještě alespoň jednoho podobného balzámu na bolavou duši.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

abelt / 26.10.13 9:15

Díky za tip:), super počin, vhodná alternativa ke všem alternativám, post, prog "blackům". Hned při prvnich tonech tý kytarový stěny mi na mysl přišlo "Moon in the scorpio", krom těch Limbonic Art třeba i ranný Covenant či v rychlejších pasážích staří Emperor, což je samozřejmě dáno subjektivním vnímáním hudby. Zvuk je cíleně zastřenej, ale vše co má bejt slyšet, slyšet je a náká krystalická čistota zvuku by u takovéto nahrávky byla dost kontraproduktivní. Jednodušší klávesy mi nevadí jsou-li vkusně a s lehkostí zakomponovány a nekurví atmosféru, což se zde myslím vcelku podařilo.Přidány i zdařilé ambientní plochy, nebo spíše plošky. Deska nenudí a těch třičtvrtě hodiny uteče jak voda. Prostě deska mi sedla a v tomto případě ty retro argumenty ponechávám pěkně stranou a k hodnocení si přidávám 2 body.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky