Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Howls Of Ebb - Cursus Impasse: The Pendlomic Vows

Howls Of EbbCursus Impasse: The Pendlomic Vows

Bhut28.5.2016
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3
VERDIKT: Jednoznačně máme před sebou velmi pestré dílo, které se jen tak neslyší. Pro milovníky black deathu to bude určitě slastné pohlazení. Navíc v desce vidím jeden ze zápisů do sumáře na konci roku.

Znáte to, člověk brouzdá webovkami, kde je ve své prostotě vystaven bambilionu odkazů ke stažení muziky a loví, co by asi tak mohlo být to pravé. Občas člověka trkne název, jindy žánr, ale především to bývá obal nahrávky, který už o obsahu ledacos napoví. A tak se stalo, že se do mého přehrávače dostala novinka Američanů Howls Of Ebb, kterou zdobí malba malíře jménem Agostino Arrivabene. Tento umělec má zvláštní výraz a jeho obrazy jsou takové podmanivé a pohltivé. Asi to bude tím, že neoplývají zrovna veselými barvami, natož motivy. A přesně jeden takový výtvor se báječně hodil k dokreslení atmosféry pro prožitek z nahrávky Cursus Impasse: The Pendlomic Vows.

 

Už podle onoho obrázku lze podvědomě tipovat, s čím bude hudba srovnávána. A tak mohu hned od boku střílet jmény jako Bell Witch, Wows, Irkallian Oracle, Shrine Of Insanabilis, Inquisition, Portal aniž bych náplň alba vůbec slyšel. Ve výsledku jde vlastně o to, že od muziky čekám jistou dávku patřičně zkažené a ztrápené nálady. Nějaké nekompromisní klepání, silně emotivní linky a zkrátka něco, co se už předem zapíše určitě hluboko do paměti. Naštěstí nejsem zklamán a hned v úvodním songu pociťuji pomyslné mantinely, mezi kterými se motáme. Žánr je jasný: black / death metal hrubého a temného střihu. K tomu všemu trocha té okultní esence a taky náznak fantazírování o prázdnotě a podobně.

 

Ačkoliv se jedná o druhou nahrávku nemocného dua zpoza oceánu, dříve jsem k nim nepřičmuchl a proto nyní zírám s bradou na podlaze, jak to se mnou mává. Hudebně se banda opírá o disharmonie Portal, hrubé výrazivo Abyssal, pestrou škálu nápadů Chaos Echoes a Lovecraftskou náladu Triptykon. Ale ani od jedněch zmiňovaných neopisují, ačkoliv souvislosti s prvními dvěma jmenovanými najít jistě lze. To je však dáno tím, na kterém kolbišti hudebního světa se to nyní ocitáme. Jde čistě o hrubý death black metal bez příkras kláves, či jiných třeba orientálních nástrojů. Vše má na vině klasická sekce basa, bicí, kytara, zpěv. Tím je jasné, že zvuk bude hodně syrový a hrubý. Vypíchl bych určitě bicí, které mají neobvykle jasný rytmičák, což v takovém bahnitém žánru nebývá úplně zvykem. Basa zase tu a tam vyleze, aby si zapředla jak spokojená kočka v papírové krabici, ale pak zase zaleze do pozadí toho všeho lomozu. Nejhnusnější je jednoznačně vokál, který je pravda zefektovaný, zároveň však patřičně dráždivý a nepříjemný, čímž navozuje pocit ošklivosti.

 

Je dobré si říct, že navzdory zmiňovaným podobenstvím je tvorba Howls Of Ebb relativně klidná. Nejde o mohutný výplach od začátku do konce, nýbrž o systematické rozebrání nálady kousek po kousku. Nejdříve vás odzbrojí první dvě skladby, které prostě vyhrknou své já a dají jasně najevo, jak se tahle hra bude hrát. Pak nastoupí až vesmírně promyšlený okultní a fantastický svět změn a představ. Nudit se nebudete ani v momentech vyloženě pomalých pasáží, neboť ty mají ten správný napjatý a nervy drásající potenciál. Vše prakticky vrcholí poslední skladbou, kterou vidím jako vyvrcholení dějové linky v obdobě Lovecraftovy povídky. Ten průběh desky mi mistra hororu zkrátka připomíná.

 

Jednoznačně máme před sebou velmi pestré dílo, které se jen tak neslyší. Je báječně zpracované a ta gradace uvnitř alba je úžasně strhující. Pro milovníky tajuplných zákoutí black deathu to bude určitě slastné pohlazení. Asi proto hodnotím tak, jak hodnotím, protože v desce vidím silný potenciál a jeden ze zápisů do sumáře na konci roku. 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Milan "Bhut" Snopek / 6.1.15 16:34

Mě třeba mrzí takovej drobnej detail - obal. Obálky alb Pink Floyd byly vždycky autentické a obsahovaly jedinečnou fotografii. Ačkoliv fotomontáž Animals jest výjimkou, potvrzující pravidlo. Obal Endless River sice krásně vystihuje podstatu desky, ale nesedí mi do mozaiky ostatních...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky