|
|
||||||||||

Asi není pochyb o tom, proč tahle kapela získala moji pozornost. Název Hranice Abyss je originál jako bič a kombinace českého výrazu s anglickým je prostě divná. Díky názvu jsme vedeni na jedno z magických míst Moravy a kdyby šlo o domácí grupu, tak by na tom nebylo nic až tak zvláštního. Jenže tohle jsou Brazilci brazilovatí, a tak celá věc získává lehce pikantní příchuť. Nám domácím to může pohladit ego, ale opravdu je zajímavé, co kapelu k tomuhle názvu vedlo. Buď je v tom zápal do potápění nebo do krasu jako takového, anebo jde o čirou náhodu, která je k Hranicím přivedla. Variantě C ovšem nevěřím ani za mák. Těžko se dopátrat něčeho víc, takže se zaměřím na hudbu samotnou, která se může bez prodlení postavit do fronty na deathmetalovou sušenku z rukou zhýralého kardinála.
Aphagy nás svádí do horoucích hlubin temného death metalu, který na první poslech neošálí a lehce zapadne do takového toho většinového průměru. Na to že jde o debut, mě lehce překvapuje, že doslova sere na jakékoliv brazilské vlivy nebo rytmy. Čekal bych, že víceméně neznámá kapela bude chtít zaujmout pro nás exotickým šarmem, ale není tomu tak. Aphagy je co do nápadů průměrné album a brzo mi zapadlo mezi jiné deathmetalové kousky. Má v sobě určitou nezbednost, kterou zosobňuje hlavně dvojaký zpěv skákající od hlubokého murmuru do nezvedeného skřehotání ala Isacaarum. V převážně rychlopalných skladbách občas zaujmou strohé melodie odehrané na ztrápenou sólovku, ale skrze drtivý rytmus nemá jakákoliv vášeň čas rozvinout svůj arzenál. Asi nejzajímavějším kusem alba je skladba Byron´s Embrace, která v hrubých obrysech zrcadlí i trošku jemnější stylový odstín. Vyvolává asociace, vzpomínky na období zmámeného soustružení melodického deathu, který byl mojí dávnou prioritou. Melodický kov tady probleskuje nesměle, ale systematicky.
Užít se dá prakticky každý hřebík této ještě smůlou vonící rakve. Album je dobře vykonaným řemeslem, poctivou rutinou schopnou přežít delší časové období. Jakékoliv nominace na medaile jsou ovšem předčasné a raději bych počkal, co se v propasti bude dít dál.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:vlastní vydání
Vydáno:Srpen 2021
Žánr:death metal
Bruno Nicolozzi - basa
Lucas Coltri - bicí
Henrique de Fina - kytara
Vic Ferreira - zpěv
1. Voiceless
2. Flawless Oblivion
3. Thoughtseize
4. Violation of Human Condition
5. Byron's Embrace
6. Pathfinder

Harakiri for the Sky
Harakiri for the Sky

Hyenas
Deadweights

Monarch
Sabbracadaver

Sator Marte
Engulfed by Firestorm

The Warlocks
Mean Machine Music

Semai
136199

Akhlys
House of the Black Geminus

Pylar
Pyedra

Shuffle
#WontTheyFade?

Wrekmeister Harmonies
The Alone Rush

Pačess
Poupě
Finští post/metalisté Sees streamují (zde) své debutové album Suoja, které vychází 20. listopadu u Agonia Records.
17.11.2026Jako další headliner MetalGate Czech Death Festu 2027 se ke Kataklysm přidávají Asphyx. Sestava posiluje též o spirituální black metal Ruïm a Švédy De...
17.11.2026Norští Voidspire vystupují ze stínů s albem The Endless Lost - debutem, který nabízí hluboký, jeskynní death metal. Deska vychází 22. ledna skrze Ever...
17.11.2026Domácí emo / post-hardcore kapela venēra vydává 20. listopadu EPko Skočit se bojím. Nahrávku si boys smíchali sami, o mastering se postaral Alan Douch...
16.11.2026Rok se s rokem sešel a jubilejní pátý ročník tradičního festivalu Heathen Alliance, zaměřeného na melodičtější metalové žánry, se vrací na místo činu....
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.