|
|
||||||||||
Promo řeči doprovázející debutní desku německých Hyenas patřily k těm silnějším a mluvily cosi o tom, jak post metal jako žánr upadá a že konečně je tu někdo, kdo to celé zvedne z podlahy. Obrazně řečeno. Celkem zvědavě jsem se dal do poslechu nahrávky a těšil se na to, jakým novým způsobem uchopila tato čtveřice Nuremburgu svět kytarových horizontů, který - ruku na srdce - moc prostoru pro nové přístupy nenabízí.
Odpovědi jsem se ale nedočkal, protože Hyenas post metal, tak jak ho chápu já, nehrají. Svým pojetím mají mnohem blíž k modernějšímu hardcoru, ze kterého dost možná vyšli a na nějž nabalují postupy post hardcoru či metalcoru, ale taky hlasitost, dravost, agresi, disharmonii a kytarovou sekanou. Prostě současný recept na bolest hlavy ve stylu lehce unavených Converge.
Což samozřejmě nijak nevadí, na žánrovém třídění muzika nestojí.
Album Deadweights má jedenáct songů, sedmadvacet minut a bylo nahráno živě. Logicky tedy musí následovat sled rozvitých vět na téma živočišnost, spontánnost, uvěřitelnost, opravdovost. A skutečně tenhle pocit z desky a kapely jako takové mám a nedůvěra v cokoliv výše napsaného není na pořadu dne. Jenže?
Jenže to je tak nějak vše. Umím si představit koncert dotažený do stavu celkového propocení šatstva, těla i ducha. Respektive uměl jsem si něco takového představit ještě tak před pěti lety. Přiznávám, že album o tomto potenciálu kapely mnoho napovídá a že ta energie v něm je. A je v něm třeba i technická - hráčská zručnost a očividné nasazení. Ale už těžko v něm hledám něco dalšího, zajímavý nápad, inspirující myšlenku nebo prostě cokoliv víc, než extrémně pojatý současný hardcore. Chci toho moc?
Dost možná ano a dost možná v albu hledám něco, co zákonitě nemůže nabídnout. Určeno k celkovému průplachu hlavy funguje dobře, řemeslně mu neupírám nic, a pokud sleduje pouze tento cíl, u cílové skupiny bude zaručeně fungovat. Hyenas šlapou na pedály klubového extrému naplno a jejich nasazení by mohlo být vzorem, ale možná právě to je současně i jejich největší slabinou. Pokud vám totiž pouhé nasazení a žánrový standard nebude stačit, nic moc dalšího na albu nenajdete.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Pelagic Records
Vydáno:Březen 2017
Žánr:hardcore / metalcore
Rob Sierl - zpěv
Konrad Caluger - kytara
Paul Lerch - baskytara
Mathis Kerscher - bicí
1. Noise
2. Crooked Tongue
3. Ambiself
4. Crossbearer
5. Self-Adjusting
6. Homeostasis
7. Verminious
8. Smooth Talkers
9. Displaced
10. Live // Live
11. Nothing
Shipping News
Flies The Fields
Floex & Tom Hodge
Je Suis Karl
Thorns Of Grief
Anthems To My Remains
Teahouse Radio
Her Quiet Garden
Hollywood Burns
Invaders
Drunk With Pain
Hail the Monsters
Deranged
Struck By A Murderous Siege
Editor
Old School
Anathema
The Silent Enigma
Eternal Tears Of Sorrow
Children of the Dark Waters
Dream Unending
Tide Turns Eternal
Francouzská náladovka Alcest zveřejnila nový singl s názvem Flamme Jumelle, ke kterému vznikl i videoklip. Skladba se objeví na chystaném albu Les Cha...
26.4.2024Nová deska The Way Forward kapely Black Tusk je aktuálně celá k poslechu, klikejte SEM.
24.4.202417. května vyjde páté řadové album pražských retropsychedeliků pojmenované Weird In A Weird Way. Křest proběhne 24. 5. v Praze (Kasárna Karlín) a den ...
24.4.2024Psychedeličtí prog/blackers Hail Spirit Noir vydají 28. června u Agonia Records své páté dlouhohrající album, pojmenované Fossil Gardens. V současné c...
21.4.2024Pražské metalové vydavatelství a čím dál aktivnější nakladatelství MetalGate ohlašuje další knižní titul, kterým se na konci dubna stane kniha americk...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.