Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Humanity Zero - Proselytism

Humanity ZeroProselytism

Garmfrost24.4.2019
Zdroj: CD / promo od vydavatele, mp3
Posloucháno na: všem možném i nemožném
VERDIKT: Řecké záhrobní zlo Humanity Zero balancuje na hraně deathu s temným doom metalem zatím po špičkách...

Když jsem si vybíral z nabídky promo nahrávek ruského labelu Satanath Records, padlo mi do očí i jméno řeckých death/doomers Humanity Zero. Ani nevím, jestli jsem je někdy v minulosti slyšel, nebo jsem někdy dřív narazil pouze na jejich jméno. Jisté je, že tato pilná smečka má za sebou pěknou řádku desek, o kterých se vyjma ortodoxního jádra zachmuřené scény mnoho neví. Humanity Zero nabízí syrovou stránku nejpomalejšího žánru s velkou dávkou death metalu obaleného scénickou hudbou. Album od alba se jejich hrubé hrany obrušují, přičemž poslední Proselytism je tím nejlepším a nejvyzrálejším dílem, co kapela, respektive hlavní persona a jediný původní člen, Dimon's Night, stvořila.

 

humanityzero

 

Řeckou scénu mám spojenou s nezaměnitelným aroma, které v sobě mají spolky napříč žánry. Humanity Zero tento element ve své hudbě postrádají. Svým naturelem nás zavedou o třicet let zpět do doby, kdy umírající nevěsta teprve zkoušela svoje hranice překračovat a udivovala svět přísným chladem a neskutečným žalem ve svých kompozicích. Proč píšu hned o legendě ranku, když je řeč o Humanity Zero? Protože je to nejjednodušší a místy hodně příznačné. Připadne mi, že si některé riffy Dimon's Night i vypůjčil. A jestli ne vědomě, zapracovalo podvědomí.

 

Ač Humanity Zero nehrají funeral doom, je tempo jejich kompozic hodně pomalé a atmosféra záhrobní. Nový pěvec, Dimon`s Nightův spoluhráč z deathových Misanthropy Apotheosis, Kydoimos, oplývá gurutálním growlem, který drásavým melodiím bez patosu dodává patřičně smrtící odér. Ze svého blátivého projevu neuhne ani o píď. Žádné zpěvy, žádné sbory… Jen murmur a občasný scream.

 

Zkraje mě odrazovaly symfonické vstupy hrané na klávesy. Po čase jsem jejich minimalistické hře přišel nejen na chuť, ale dokonce jsem si bez nich nedokázal skladby představit. Myslím si, že bez nich by kompoziční síla Proselytism byla poloviční. Je znát, že je Dimon's Night zaměřením spíše bubeník a zřejmě i klávesák, než kytarista. Právě strunové nástroje jsou slabinou Proselytism. Basa jako by nebyla a kytara drží linii a občas vykouzlí jímavý riff, většinou je ovšem pouze doprovodná.

 

 

Vrchol alba je přesně uprostřed. Skladba The God of the Bloody Tongue je naprosto nepůvodní, má však sílu posluchače doslova uhranout. Mrzí mě, že neustále poukazuji na originalitu, které dosáhnout není v dnešní době jednoduché dosáhnout. Z Humanity Zero sálá upřímnost a vášeň, pro což jsem schopný odpustit ledasco. Navíc s ohledem na vzrůstající kvalitu nahrávek, tuším, že by další deska mohla být ta, která vyvede Humanity Zero z průměru.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky