Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

/ zpátky na seznam recenzí
Ihsahn - Ámr

IhsahnÁmr

Sorgh23.5.2018
Zdroj: Bandcamp
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Rok 2018 je rokem vyhasínání vulkánu. Jestliže s minulým Arktis jsem si ještě hodně rozuměl a dokázal ho ocenit, nyní jde o pád v řádu několika vrstevnic.

S tím, jak řada Ihsahnových nahrávek roste, se bohužel postupně vytrácí můj zanícený obdiv. I když jde o silně progresivní a svojskou tvorbu, už se do ní stihla vloudit určitá rutina. U Arktis jsem se ještě dokázal nadchnout, ale i tak to s překvapením jde od desíti k pěti. Je určitě příjemné, že od první chvíle fanoušek pozná, co poslouchá, ale větší dávka tajemnosti a překvapení by neškodila. Nedostatek nápadů je nahrazován kostrbatě provařeným reparátem minulých kapitol, ve kterých si opakujeme poučky jako ve škole.


Ámr nejde šmahem odsoudit, svoji šanci si zaslouží jako každé jiné album. Navíc si ještě nemůžu zvyknout na to, že bych nějakého Ihsahna smetl ze stolu. Proto hledám, poslouchám a snažím se do alba vniknout. Nějaké poklady ukrývá, ale také nacházím hodně materiálu, který na vyšší mety zkrátka nemá. Je to nějak špatně poskládané. Že se pohybujeme ve sférách, do kterých mnoho lidí nemá přístup, je navýsost zřejmé. Ti, co Ihsahna sledují, nebudou mít nejmenší problém se v jeho nové projekci orientovat.

 

Kámen úrazu se hlásí hned zkraje, úvodní skladbu Lend Me The Eyes Of Millennia nepovažuji za kdovíjaký majstrštyk, naopak, je to slabota. Na úvod by se šiklo něco jiného, dravějšího. Lend Me ... je taková nanicovatá, asi jako koblih bez marmelády. Rukopis je však hned jasný a čitelný. Postupem času se to trošku zlepšuje, ale opravdu zajímavé to začíná být až u oddychové Sámr. V uvolněné poloze se Ihsahn stává sympatickým vypravěčem, kterému je radost naslouchat. Melodii nejde upřít jímavost a ušlechtilá krása, která se nechá zvolna dobývat a objevovat. S obdivem k této jemné poloze jde ruku v ruce vystřízlivění z rychlých vypalovaček, ve kterých se jede podle pravítka a monotónní škrékání jednoznačně nudí. Výjimky samozřejmě existují, One Less Enemy je tvrdá, odsekávaná skladba, ve které se jako diamant třpytí trylkující kytara, kterou střídá melodický refrén. Tohle je hodně povedená věc, ale z těch tvrdých jedna z mála.

 


Ihsahn se neustále vyžívá v bohatě strukturovaných skladbách, které není možné obvinit z jednotvárnosti. Složité rytmy a široká kolekce riffů tvoří nesourodé, někdy až těžko poslouchatelné kompozice. V protikladu k nim je pak naprostá marnost, která bije do uší třeba právě v úvodní skladbě. Opačný problém řeším u překomplikované In Rites Of Passage. V takové skrumáži nechytám smysl, skáču ode zdi ke zdi a utíká mi začátek lana. Hned nato mě překvapí lehká a přístupná Twin Black Angels, která ukazuje, že méně je někdy více. Potvrzuje se mi názor, že Ihsahn už těžko překvapí tvrdým nářezem, ale stále má co říct v jemnějších odstínech rocku. Pokud do nich jemně propašuje klávesový podkres, vše je v pořádku.

 

Zlost a frustrace už ho evidentně neděsí, je načase přiznat, že je v pohodě. Do té doby raději sáhnu po něčem starším, z čeho srší upřímnost. Ámr zatím odkládám k ledu. Šanci ještě dostane, někdy...


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

kjn / 25.10.18 12:56

Král je nahý. Kluci by se místo života v sociálních bublinách měli naučit hrát. Pečlivě ukrývají videa z živáků a zřejmě vědí proč. Celý koncert z Rumunska je toho důkazem. To má být objev roku na metalové scéně? Kytarista je otřesný jak ve hře, tak ve zpěvu, bubeník je chromá plečka a zpěvák je zábavový hejkal z vesnického kulturáku, který se snaží o show, ale nejde mu to. Děs. Navíc je to čistá kopie různých metalcoreových kapel, ale s jediným rozdílem: ti ostatní to co nahrají, taky předvedou živě, to není ale případ EE, jejich největším pomocníkem je software, jinak by si ani neuprdli, jsou to mizerní hráči a plagiátoři, nic víc, taková je pravda

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

asdsdf / 15.7.18 1:06odpovědět

Suhlas s recenziou, este okrem pochvalenych 3 songov (Samr, One less enemy, Twin black angels) sa mi pozdava Where you are lost ... Ihsahnov skreklavy hlas sa mi do niektorych songov hodi, do inych moc nie (v ramci vsetkych albumov). Albumu davam 75%, ale bez tychto 4 songov by to bolo len 55%

Garmfrost / 23.5.18 16:15odpovědět

Po řadě slabších desek jedna, která mě opravdu baví. :)

-eR- / 23.5.18 14:24odpovědět

Počase poslechů dnem i nocí mám naprosto stejný názor. 70%

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky