Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
In The Woods... - Otra

In The Woods...Otra

Sorgh20.6.2025
Zdroj: bandcamp, youtube
Posloucháno na: PC, mobil
VERDIKT: Pokračujeme v jízdě, která začala na Diversum. Máme tady otevřené, rockové album silných melodií, které má s tvrdým metalem jen pár kontaktních ploch.

A jsme zase v lesích, spolu s námi In The Woods… Všem už musí být jasné, že jejich zmrtvýchvstání v roce 2016 nebylo jen planou hrozbou, ale jasným vyjádřením touhy hrát. Jinak než byli posluchači zvyklí, ale stále po svém.

 

Jestli jsem se nad minulou deskou rozplýval, tak teď to až taková erupce nadšení nebude. A to i přesto, že novinka je stejné krevní skupiny a má stejné charakterové rysy. Snad je to tou rozzářenou oblohou, která se nad albem rozpíná. Možná je toho světla a pozitivních dojmů až moc. Však už minule bylo cítit, že temnota začíná být ohroženým druhem, z tvorby ITW zvolna mizí jako pára nad hrncem, až bude jednou definitivně vymazána. Nejsilnějším pocitem z odvráceného pólu je melancholie, díky níž můžeme kapelu stále považovat za atmosférické mágy. 

 

Album jsem si pustil a okamžitě spadnul do měkkých polštářů snění. Něžný začátek alba je jako otevírání očí do pěkného dne. Lehce posmutnělý pocit za odcházejícím snem a výzva následujících, bdělých hodin. Je třeba přeřadit do střízlivého, svižnějšího módu a konat. To vše stále v relativně pohodové atmosféře a s písní na rtech. Ta pohoda snad až nezdravě prostupuje celým albem, které se velmi rychle stává příjemným, rockovým doplňkem. Můžeme se ptát, jestli jde ještě o metal. Jsou zde tvrdé pasáže s hoblujícíma kytarama a rozjetým rytmem, hrubý vokál drhne jak rašple. Ale album na těchto věcech nestojí a projdou kolem vás jen jaksi mimochodem. Ryze metalový duch nemá sílu strhnout na sebe pozornost a přenechává vládu rockové lehkosti. V popředí je opět vynikající Berntův čistý vokál a silné refrény rockových megastar. Což vidím jako možný problém. Třeba „rádiový“ hit Misrepresentation Of I je po nějakém čase vlezlou odrhovačkou, kdy si nemůžete pomoct a stále vám hraje v hlavě. Kloubouk dolů, složit takhle silné melodie, to musí mít člověk v sobě. Jde s tím však ruku v ruce riziko přesycenosti a následného odmítání. Něco z těch psychologických pindů prostě… 

 

Přes spoustu vynikajících nápadů se mi zdá, že osnova alba, je řidší než by se mi líbilo. Jak album stárne, tak se víc a víc ukazuje, že hodně muziky tvoří poměrně obyčejné popěvky, které baví poprvé, podruhé, ale potřetí už prosvítá mělké dno. Chybí zde něco, co by rozbilo ten dokonale jedoucí stroj. Není tu žádná disharmonie, žádné divoké sólo či neposlušná rytmika, nic takového. Proto je Otra docela oříšek. Řemeslně dokonalá věc se spoustou magických chvilek a rozšafnou náladou, ale zároveň tady něco zatraceně chybí. Bude to ta propuštěná temnota, která by clonila příliš jasnou perspektivu.Jinak je Otra každopádně výrazná a kvalitní deska, která udělá spoustu práce.

 

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Jirka D. / 20.6.25 11:09odpovědět

Baví mě to jako jednoduché a písničkové album, od kterého nic víc chtít nemůžu a u kterého musím zapomenout, jaká kapela a s jakou minulostí ho dala dohromady. Do té míry v pohodě a poslouchá se krásně, nic víc ale nenabízí. 70 %

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky