Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Inverloch - Dusk | Subside (EP)

InverlochDusk | Subside (EP)

Bodin14.4.2012
Zdroj: mp3 (189 kbps VBR)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Inverloch se zjevili na death/doomové scéně znenadání a potěšili mne nebývalým způsobem. Doufejme, že se brzy dočkáme plnohodnotného alba.

Australští Inverloch se objevili na scéně znenadání v roce 2011. Kapelu tvoří dva členové dnes již neexistující kapely Disembowelment - bubeník Paul Mazziotta a kytarista Matthew Skarajew, který měl na svědomí v Disembowelment baskytaru. Dalšími hudebníky Inverloch jsou Ben James – zpěv, Mark Cullen – kytara, Tony Bryant – baskytara. Na povrch zemský vylezlo debutní EP Dusk/Subside a já napíšu pár slov o tomto (nebojím se říct skvostu) minialbu. Neočekávejte něco nového, jde o prvotřídní doom/death metal, který přesně navazuje tam, kde Disembowelment v roce 1993 skončili s geniálním albem "Transcendence Into the Peripheral".


EP Dusk/Subside otevírá skladba "Within Frozen Beauty". Ta se pomalu rozjíždí kytarově, přidávají se bicí, basa a zhruba ve druhé minutě začne přesně to, nač jsem čekal. Tedy sypanice, ve kterých poznáte jasný rukopis Disembowelment. Zanedlouho se skladba zklidní a pánové pokračují dále ve středním tempu, které je bohatě doplňovano kytarovými sóly a vyhrávkami. Na konci songu vás zhypnotizuje ambientní pasáž a začne plynule druhá skladba "The Menin Road". Ta už je o poznání pomalejší, tahavé kytary, pomalé bicí doprovází hluboký murmur Bena Jamese. Dostávám husí kůži a jsem jako v transu... Konec opět tvoří ambientní pasáž vycházejíci jakoby odněkud z jiného světa. To nejlepší si pánové ale nechali nakonec! Třetí a poslední skladba "Shadow of the Flame" je školou, jak by měl vypadat pravý doom/death metal. Kytarová vyhrávka a zanedlouho opět rapidní zrychlení doprovázeno všemi muzikanty a po chvilce opět střední tempo, do toho opět hluboký murmur. Tohle se buď musí milovat, nebo nenávidět. Konec skladby se blíží a já nevěřícně kroutím hlavou jak rychle toto minialbum uběhlo. Všechny nástroje jsou čitelné, s čistým zvukem a pánové je ovládají bravurně s jistotou ostřílených hráčů.


Na závěr nutno říct, že v Inverloch působí stejní hráči, kteří vystupují v kapele d.USK. d.USK jsou pouze koncertní projekt, který vzdává poklonu Disembowelment a hrají jen jejich songy.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jirka D. / 27.1.14 13:03

Ahoj Štěpáne, dovolím si komentář (pokusím se stručně, bylo by to na článek ... který vyjde brzo). Problematika Loudness war není problémem jen některých žánrů, blíže pravdě je tvrzení, že jen u některých žánrů s tímto problém není (vážná hudba, akustické žánry obecně, ale i tam už se najdou černé ovce). Důvod proto, aby metalová muzika byla přebuzená, mě nenapadá, vlastně všechna zásadní alba metalu, ta stylotvorná v 80. letech a v první polovině 90. let jsou přirozeně dynamická a nikomu to tenkrát nepřišlo jako problém. Svou nepopiratelnou úlohu v tom samozřejmě hraje aparát, u kapesních přehrávačů založených na nějakých čipových obvodech Loudness war problém není, u domácího poslechu to i na průměrném hi-fi aparátu slyšet je. Pro výrazně přebuzená , mnohdy s potrhaným zvukem, nemusíš chodit k elektronice (i když v tom máš samozřejmě pravdu), velká většina dnešních metalových či rockových alb je zvukově tragická rovněž, třeba v českém prostředí (ve snaze něco dohnat, „být světový“, nebo nevím) je to neposlouchatelná bída, jmenovat nebudu, ale slyšel jsem toho dost.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky