Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Iperyt - No State of Grace

IperytNo State of Grace

Victimer3.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Kruté a primitivní strojově blackové představení IPERYT je chlípným příbuzným zaběhlejších a inteligentnějších kapel stejného zaměření. Přesto není od věci se jím nechat někdy poškádlit a vypudit z těla něco pokleslého rytmu.

Tradiční náplň v podobě mrzačení, nemocí a nelítostného naprogramovaného násilí je zpět. Maskovaní artisté polského původu IPERYT pustoší po dlouhých pěti letech v podobě alba ''No State of Grace''. Poslání šířit válku pomocí plastikového kladiva a maximálně tvrdého samplingu je samozřejmostí. Máme přece co do činění s útočným komandem drtící údy, kosti a jiné tělesné inštrumenty pomocí surového industriálního blacku. Ten za velení IPERYT sice mnoho progresu nepobral, ale to také není účelem. Tím je za asistence bubenického hologramu rezonujícího nad stoličkou namlátit již ne tak elektronicky podkreslené výchovně válečné skladby.

 

iperyt

 

Poláci si po dlouhé pauze nepotrpí na totální prasopalbu, poněkud se zvolnilo, ale pořád je ''No State of Grace'' rychlým svinstvem a je u něj upřímná zábava nějaký čas setrvat a nechat se týrat. IPERYT je metalová strohost, epidemicky šířená a nakažlivá. Stylové zápletky a vrcholící skladby nelze očekávat. Jen black metalové rubanice prolité nejen krví ale také občasným elektro vyšilováním či použitím nějaké té potemnělé deklamace. Sound je umělý, stejně jako všechny příběhy robotického včelího úlu IPERYT. Jedinci libující si v industriálním extrému však mohou být potěšeni, pokud tedy neprahnou po vývojových etapách tohoto stylu a spokojí se s minimem. Společnost IPERYT je jen na pár poslechů, osobně bych ji nedoporučoval přehánět.

 

Agresivita Poláků je někdy až ubíjející, postupem času provokující a těsně před vyhozením materiálu do koše až deptající. Ne, přeháním, nové album IPERYT si ponechám a až budu mít něco chuti posříkat kečupem umělohmotný tank hrnoucí se ke mně želé bahnem, tak si pustím tento vzorek, ať je má účast důvěryhodná.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Joblik / 4.11.12 21:12

No,65'%.... Kritici... Za mých mladších let nějaké recenze nebývaly a přitom povstaly kapely jako Root,Törr.Assessor,Kryptor,Debustrol,Arakain už tu byl... Bylo by zajímavé číst nějakou kritiku na díla,která jsou dnes kultem.Co bylo dobrý se mezi lidma rozneslo a o to jde. Takže bych si cenil těch 90-ti %. Osobně bych dal tak 80-85 %.A to díky zpěvu.Ano taky tady podle pana recenzisty vidím nejslabší článek.Ale to díky ne v recenzi uvedeným příčinám.Osobně mi zpěv přijde kapánek utopen oproti ostatním nástrojům.Todle mi tam nesedí.Proto je to kapánek nevýrazné.Pustím si Vader,pustím si Morgoth,tam je zpěv další nástroj,nástroj který možná přečnívá i nad ty ostatní. A poslední věc - uřvanost a štěk do thrashe patří,tak to má být.Nic mě nedokáže vytočit víc,než když Toužimský zpívá věci z 90-let (hlavně Amadeus) a cpe tam co nejvíc harmonických linek,juva to mě tak točí !!! Takže štěkat a řvát,kurva vždyť ten život se s náma přece taky nemazlí...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky