|
|
||||||||||

Prvotina Veneer mě s určitým časovým odstupem po své premiéře zastihla zcela připraveného. Už v prvních notách suverénní předělávky Heartbeats od The Knife jsem cítil vůni evergreenu. José González je švédský písničkář s argentinskou krví a na svých jedenácti skladbách si dal opravdu záležet. Celou věc bych nejraději shrnul hned v úvodu jedničkou dvakrát podtrženou, ale pro formu přidám pár dalších odstavců.
Předně je třeba říct, že primárně jde o intimní nahrávku, ze které se až druhotně vyklubala součást popové kultury. Album poznalo nahrávací studio jen v přeneseném významu slova ve formě dvou laciných mikrofonů, které José González instaloval v kuchyni svého gothenburgského bytu. Nahrávalo se takříkajíc na koleni a teprve v okamžiku, kdy to bylo duševně možné. Neblahá manýra pro studia spoutaná harmonogramy, ale jinak velmi zdravý přístup podporující tvůrčí proces.

Při volbě skladeb s komerčním potenciálem bylo z čeho vybírat a singly Heartbeats a Crosses představily obě polohy hry Josého Gonzáleze – tu mírnou i říznější. Veneer je sebevědomé a vyspělé dílo, které vystačí s málem. Je tu nápaditá hra s pointami, pevný tón nástroje (způsobený hrou nehty) a příjemná barva hlasu; tlumený projev bez zbytečných pokusů poutat pozornost. Melancholie v notách Save Your Day, skladbě s plnými akordy, zní i ve vybrnkávaných variacích All You Deliver, Slow Moves nebo Stay In The Shade. Svůj díl na svébytnosti má i ladění, standardního E se nedopátráte. Mezi poznávací znamení sólové tvorby Josého Gonzáleze neodmyslitelně patří nadaný ilustrátor Elias Araya, rovněž bývalý spoluhráč z psyrockových Junip.
Z větší části je recenze postavena na dlouhodobém poslechu elektronického formátu, který jsem završil pořízením vinylové reedice z roku 2012, o kterou se postaralo anglické vydavatelství Mute. Černou placku standardní gramáže (180 gramů) provázejí pravdivé zvěsti o nepříliš povedeném zvuku (ve smyslu provedení nosiče, master je originální), což je zcela zřejmé při porovnání se zvukem CD verze, která je přibalena a nešumí. Jinak nic než singlefold a vnitřní papírový obal s texty a děkovačkou.
Jak už jsem předeslal, není o čem dumat. Nazvu-li album kompaktní, nemám na mysli CD edici, ale funkčnost celku po hudební a estetické stránce. Nejen Kings Of Convenience drží v rukou know-how metody „Quiet Is The New Loud“. Tleskám.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Imperial
Vydáno:Říjen 2003
Žánr:Indie
José González - zpěv, kytara, perkuse
Stefan Sporsén - trumpeta
Strana A
1. Slow Moves
2. Remain
3. Lovestain
4. Heartbeats
5. Crosses
Strana B
6. Deadweight On Velveteen
7. All You Deliver
8. Stay In The Shade
9. Hints
10. Save Your Day
11. Broken Arrows

Vildhjarta
Måsstaden under vatten

Mother Love Bone
Shine (EP)

Root
Kärgeräs - Return from Oblivion

Wormlust
The Feral Wisdom

Reido
Anātman

Harakiri for the Sky
III: Trauma

FOE
FOE

Christian Death
The Root Of All Evilution

Queens of the Stone Age
In Times New Roman...

Sorrow
Death Of Sorrow

Triumph, Genus
Eugenika
Tiskovka: První album projektu Was Foucault a Fantomas? s názvem History of Madness vyšlo na kazetovém labelu Neoautist tapes. Za nahrávkou stojí Tomá...
8.5.2026Francouzští démoni Haemoth 22. května vydávají nové album Black Dust pod značkou Agonia Records. Na ochutnávku zveřejnili skladbu When The Dust Finall...
6.5.2026Brněnský projekt Ravenoir převyprávěl skladbu Hrabě X od Pražského výběru...
1.5.2026Karvinští blackers Inferno zveřejnili informace o svém nadcházejícím, devátém albu s názvem The Anthropic Sophisms (On the Heights of Despair), které ...
29.4.2026Tuzemská black metalová legenda Inferno upoutává teaserem (ZDE) následovníka čtyři roky starého počinu Paradeigma (Phosphenes of Aphotic Eternity). To...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.