Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

/ zpátky na seznam recenzí
Juodvarnis - Tékmés

JuodvarnisTékmés

Bhut20.7.2026
Zdroj: bandcamp
Posloucháno na: PC + Edifier R1280DB
VERDIKT: Překvapení na poli něčeho, čemu se dá říkat progressive black metal. Přeji příjemný poslech fajnšmekři.

Litevský black metal má v sobě temperament divoké krajiny podobně jako třeba Island. Takový jev je třeba hýčkat, obzvláště tehdy, když s ním umělci dokážou zacházet naprosto výtečně. Alespoň já jsem z nového díla jménem Tékmés kapely Juodvarnis docela nadšenej. Fakt pecka.

 

Nejprve je asi třeba si vykolíkovat nějaké možné teritorium, které může neznalý a jistě dychtivý posluchač očekávat. Zpočátku se na vás totiž vyvalí jakási kombinace Borknagar s Enslaved, kde pozorujeme podobnost především v takovém tom folklorním provázání s přírodou. Drobátko takové té pohanské nálady a koketování s progresivními prvky, které v klasickém black metalu nemají úplně potřebu působit. Určitě bych dodal hudbu Thy Catafalque, a není to jen kvůli čistým vokálům, ale i kvůli takové zajímavé auře a způsobu zacházení s melodiemi. No, možná to má k této kapele asi úplně nejblíž. Přesto si myslím, že Juodvarnis jsou poctivě sví. A abych toho přirovnávání nenastrkal málo, tak se mi ještě tu a tam vykreslí nějaká návaznost na muziku, kterou dělají Der Weg Einer Freiheit. Tady vidím paralelu především s takovou vzdušnou a lehkou moderností, která může, pravda, někomu klidně i překážet. Já v tom však vidím nějaký směr, kterým se podobně znějící blackmetalové kapely chtějí ubírat a který tak nějak nenápadně vzniká na pozadí všech těch krvavých bubáků přísahajících na klasický střih. Právě kapely jako Juodvarnis dávají takovému vyznění sbohem a šáteček a snoubí ve svých skladbách jakousi vizionářskou budoucnost.

 

 

Dokážu pochopit, že někomu se náplň nahrávky nemusí pozdávat kvůli sterilnějšímu zvuku. Respektive ten sound je takový uhlazený a nástroje jsou takové čisté a lesklé. To je trochu v rozporu s nějakou prapodstatou black metalu, ale na to se dá celkem úspěšně hledět s rozumem. Špinavost by té muzice neslušela a nevyzněla by ta éterická atmosféra, která tu jinak docela úspěšně vládne a staví celé dílo poměrně vysoko. Některé prudší pasáže se jeví maličko naivně, ale nutno říct, že jejich trvání není dlouhé. Chlapci z Juodvarnis totiž umějí kroutit variabilitou skladeb a nezůstávají dlouho v nějaké konkrétní poloze, ale neustále rozvíjejí a pokrucují spád skladeb. Vlastně i ty sypačky jim celkem jdou a pěkně hrnou celý ten kolos před sebou bez výrazného škobrtnutí.

 

Jsem si docela jistý, že tahle deska zapůsobí na první dobrou a netřeba v ní hledat ukryté záměry. I přesto dokáže s každým dalším kontaktem kvést a zrát. Je to skvělá melodická podívaná, ehm, asi spíš poslyšená. Různé vokální polohy, různé kytarové linky, různá tempa s nápaditou hrou bicích a tak podobně. To všechno se tady skvěle mísí a podává a já jsem velmi rád, že jsem něco takového dokázal objevit a vlastně tomu i trochu propadnout. To prostě musíte zkusit. Pokud máte rádi styl Havukruunu a Thy Catafalque, tak je docela jisté, že podlehnete i tady tomu.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky