Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Kabaret doktora Caligariho - Hry pro Marii

Kabaret doktora CaligarihoHry pro Marii

Mirek M19.2.2017
Zdroj: CD / mp3 (320 kbps) // promo od vydavatele
Posloucháno na: všem možném
VERDIKT: Hry pro Marii jsou extravagantním a nesmírně zábavným hudebním koktejlem, nicméně pěvecká a textová složka za instrumentací poněkud zaostává.

Kabaret doktora Caligariho na sebe poprvé výrazněji upozornil zdařilým debutem Vzkříšení z roku 2014, který byl kompilací skladeb ze svérázně pojaté divadelní hry Chopinovo vzkříšení, jíž kapela předtím realizovala v rámci svých vystoupení. Obdobným způsobem vznikl i aktuální druhý počin a stejnojmenná hra Hry pro Marii, dějově navazující na předešlé album a pyšnící se opět bizarně spletitým příběhem.

 

 

Na novince Kabaret pokračuje ve svém avantgardně pojatém žánrovém mixu, v němž lze nalézt prvky rocku, metalu, jazzu či tuzemské alternativy a undergroundu se "sedmdesátkovou" progresivně/art-rockovou patinou. Při poslechu přijdou na mysl nejčastěji jména jako King Crimson, The Residents, Plastic People of the Universe, Pražský výběr či První Hoře. A nutno dodat, že tohle vše je zkombinováno po hudební stránce nesmírně nápaditě, chytře a především zábavně a neotřele. Z pozice dominantního nástroje se sice stáhly "hammondovské" klávesy a přibylo vlivů elektroniky, nicméně celá instrumentace zní opět fantasticky. Stejně jako u minulého počinu však mé nezměrné nadšení brzdí pěvecká a textová složka.

 

Nezasvěcený posluchač v podstatě nemá šanci poznat, že jde o koncepční příběh a lyrická stránka působí spíše nahodilým, někdy až infantilním a nepříliš poetickým dojmem. Tohle je zkrátka slabina, která přetrvává. Přiznávám ale, že samotné představení jsem zatím nenavštívil a může mi tak často unikat správný kontext. Zjevné je i to, že pánové jsou sice bez diskuze skvělými muzikanty, ale ne už tak skvělými vokalisty. V tomto směru sice učinili jistý pokrok a své omezené (a leckdy poněkud unyle znějící) pěvecké rejstříky se jim do celku podařilo vtěsnat o něco nápaditěji než na debutu, ale stejně to pořád není úplně ono. K takhle bláznivě a extravagantně pojaté tvorbě by se zkrátka hodil i podobně "ulítlý" a netradiční zpěv.

 

Kabaret doktora Caligariho

 

Hry pro Marii vlastně navázaly tam, kde skončilo Vzkřísení, nepřinesly žádný výraznější posun a spíše "pilují" nezaměnitelné výrazivo Kabaretu. A ač novinka nepůsobí na první poslech tak strhujícím a chytlavým dojmem jako její předchůdce, ve skutečnosti je hudebně pestřejší, rafinovanější i trvanlivější. Každopádně jde opět o nesmírně zábavný a správně vyšinutý koktejl a zajímavý tip pro milovníky neotřelé a originální hudby. 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Daniel / 9.6.18 10:17

Už i v black metalu hraje hlavní roli marketing. Musím ale ocenit geniální rozhodnutí zúčastněných, při vědomí svých schopností, vytvořit ten humbuk kolem a dostat se na vrchol. Samotné hudbě totiž chybí skoro vše - hraje se tradiční black metal ve značně neinvenční podobě, instrumentální schopnosti jsou nevalné, vše dorazí pro danou nahrávku nevhodný zvuk. Přitom gregoriánské chorály mají na albu už Orphanage v dobách, kdy leckdo z téhle party nejspíš tahal ještě kačera a v podstatně lepší a invenčnější podobě. Marná sláva, Madonna má erotiku a skandály a Batushka mají liturgii a strašně tajemnou image, což mimochodem opět není vůbec nic originálního. Ale vzhledem k úrovni tvorby je to opět logické rozhodnutí, které fantasticky zafungovalo. Mimochodem ten kontrast je ještě větší, když si uvědomíme, jaký je rozdíl mezi schopnostmi a popularitou mezi Batushka a Et Moriemur. Batushka 67 132 liků, Et Moriemur 1358 liků.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky