|
|
||||||||||
Jemné tóny kláves prokládané výrazným orchestrem. Tak začíná nový počin od Kamelot nazvaný "Silverthorn". A úvodní "Manus Dei" působí jako dobrý začátek.
Kamelot pokračují ve svých starých kolejích, ale přesto je to pro celou skupinu něco nového, neboť přijali mezi své řady nového člena, kterým je vokalista Tommy Karevik. Popravdě jsem si myslela, že Khana nelze nahradit, ale byla jsem na omylu. Je až neuvěřitelné, jak adekvátní náhradu za něj kapela našla a mám dojem, že jsou si neuvěřitelně podobní jak vzhledově, tak i hlasem. Připomíná mi to situaci v Nightwish, kde ale náhrada za Tarju nebyla dobrý nápad, i když na vybranou moc neměli. Možná by udělali lépe, kdyby se zpěv nechal na Marcovi. Ale zpět ke Kamelot. Album je hodně postavené na Tommyho hlase a musí se uznat, že si vede velice dobře. S ním kapele začíná zcela nová vzrušující kapitola v jejich dlouhé kariéře.
V pořadí druhá skladba, "Sacrimony (Angel of Afterlife)", navazující na intro, hýří množstvím energie. Zásahem do počátečního návalu hudebních vln orchestru je Tommyho úžasný hlas, kterým se jako nový člen kapely představuje velmi sebevědomě. O jeho členství není v žádném případě pochyb a do kamelotské sestavy perfektně pasuje v každém ohledu. Nelítostné kytarové riffy a Tommyho hlas si jdou pěkně ruku v ruce, hlasová komplexnost je doplňována ženským vokálem a v menší míře i hrubý hlasem Tommyho. K této skladbě je udělaný také videoklip, který mě ale nikterak nezaujal. "Ashes to Ashes"je obohacená pobouřenými melodiemi a chvílemi truchlivými vokálními linkami. Nečekejme však žádnou pomalou slaďárnu! Vše je svařeno v jeden celek společně s nadupanou rytmikou a opět skvělými kytarovými riffy. Do emocionální sféry bych zasadila píseň "Torn", ve které můžeme cítit zpěvákům vnitřní rozpor. Jednou z nejpomalejších částí na albu je jeho střed, na který připadá "Song for Jolee" - jemná gradující zpověď plná lásky a touhy po odpuštění. Nejvyšší čas nechat odeznít depresivní náladu a přejít na nejintenzivnější počin na albu "Veritas". Neukázněné sbory a nadupané riffy tomu dodávají opravdový zážeh, který je po předchozí skladbě potřeba jako sůl. Opět se dostáváme do zlověstné nálady, kterou symbolizuje skladba "My Confession". Svěží a harmonická, s brilantní melodií!
Následuje titulní píseň alba "Silverthorn" s poměrně překvapivým začátkem.Většina kapel má do své titulní skladby hned od začátku nahuštěnou veškerou sílu, "Silverthorn" je ovšem založena na jemném úvodu a rychlejší pasáž, po níž se veze zpěvákům silný hlas, přichází až později. Co mě však překvapilo, je ženský sbor někde za polovinou skladby. Je to na poslech docela pohádkové, ale naštěstí skladbě nebylo předpovězeno tak skončit. Je zasazena spíše do temnějších zákoutí s chvilkovým vykouknutím na světlo, což symbolizoval právě dívčí sbor, a končí opět ve tmě.
"Falling Like the Fahrenheit " a "Solitaire" uběhnou rychle jako voda. Tak trochu mi splývají s předchozími písněmi. U "Prodigal Son" jsem se docela lekla. Přemýšlím, jestli se Kamelot po deseti skladbách nerozmysleli, že se dají na vážnější hudbu. Naštěstí jim vlak vykolejil jen na začátku. Závěrečná "Continuum", mnou očekávaná, v industriálním zpracování, byla vyslyšena. Klávesami album začalo, klávesami končí.
"Silverthorn" bych označila jako nejvíce atmosférické album v celé tvorbě Kamelot. Jde o emocionální a dobře udělanou desku. Kapela má velký smysl pro melodii, avšak pro ty, kteří mají raději něco uvolněnějšího bez přílišných orchestrálních a sborových doprovodů, toto album není. Na můj vkus je v něm těch aranží možná až příliš. Na "Silverthorn"musíte mít zkrátka náladu, jinak se vám Tommyho hlas rychle oposlouchá a album vás v polovině přestane bavit.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Radek / 23.1.13 13:44odpovědět
Příjemná powermetalová deska, jedna z těch bezesporu nejlepších, jaká byla natočena v minulém roce.
Label:Steamhammer records
Vydáno:Říjen 2012
Žánr:progressive / symphonic/ power
Thomas Youngblood - kytara
Tommy Karevik - zpěv
Sean Tibbetts - basová kytara
Oliver Palotai - klávesy
Casey Grillo - bicí
1. Manus Dei
2. Sacrimony (Angel of Afterlife)
3. Ashes to Ashes
4. Torn
5. Song for Jolee
6. Veritas
7. My Confession
8. Silverthorn
9. Falling Like the Fahrenheit
10. Solitaire
11. Prodigal Son
12. Continuum
Nargaroth
Spectral Visions Of Mental Warfare
Vintersorg
Jordpuls
Pontiak
Dialectic Of Ignorance
Kadavar
Berlin
Pencey Sloe
Don’t Believe Watch Out
Have a Nice Life
The Unnatural World
Khôrada
Salt
Scale The Summit
The Migration
Incubus
If Not Now, When?
Hadí Mord
Smuteční slavnost
Meresiew
Vlastní svět
17. května vyjde páté řadové album pražských retropsychedeliků pojmenované Weird In A Weird Way. Křest proběhne 24.5. v Praze (Kasárna Karlín) a den n...
24.4.2024Psychedeličtí prog/blackers Hail Spirit Noir vydají 28. června u Agonia Records své páté dlouhohrající album, pojmenované Fossil Gardens. V současné c...
21.4.2024Pražské metalové vydavatelství a čím dál aktivnější nakladatelství MetalGate ohlašuje další knižní titul, kterým se na konci dubna stane kniha americk...
18.4.2024Hanging Garden streamují své live EP Citylight Sessions, které vychází u Agonia Records. Na koncert mrkněte na TOMHLE odkazu.
18.4.2024Ze svého nadcházejícího alba Cutting the Throat of God, které vyjde 14. června na Debemur Morti, zveřejnili Ulcerate nový singl To Flow Through Ashen ...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.