|
|
||||||||||
Na novou Katatonii jsem se fakt těšil a i když jsem nečekal žádné stylotvorné veletoče a spíš sázel na jejich léty ověřené jistoty, s novinkou se peru vyloženě rozmrzele a marně pátrám po zajímavých momentech, které bych ohodnotil jako zdařilé. Jedním dechem dodávám, že nepatřím k těm remcalům, kteří se bijí v prsa za všechna alba po Discouraged ones, a nebo Viva Emptines, a dál nešetří kritickými slovy; Katatonii prostě beru takovou, jaká je a na žádnou jejich předchozí desku jsem neměl potřebu plivat bezvýznamnou českou slinou. Dojmy z nové nahrávky Dead end kings by možná spravil komentář typu: „už bylo líp, ale pořád je to jakýsi standard“, jenže tentokrát by to bylo nemístně laciné.
Ani by mi nevadilo, že se deska jako celek tváří dost radio friendly - pokrokovější stanice by ji mohly přehrávat od první do jedenácté skladby bez pobouření populace, jen si nejsem jistý, jestli by jim u třetího songu nevolali posluchači s prosbou o zahrání něčeho živějšího. Ono to nové album je totiž ze všeho nejvíc nudné, jednotvárné a následkem toho i dlouhé. Z rockové melancholie made by Katatonia zbyl už jen vnější pláštík, takové poznávací znamení, které spíš navozuje lehce sentimentální vzpomínky na předchozí desky a úspěchy, než že by fungoval samostatně a svébytně právě u Dead end kings. Celých těch 50 minut muziky se totiž táhne dost stereotypně, předvídatelně a nezáživně. Nic na tom nespraví aranžérská promakanost, velmi citlivé provedení programmingu, které dává skladbám nádech prostorovosti a jakési „majestátnosti“; co na tom, že ze všeho je cítit profesionalita silného týmu, kvalitního studia, hromady práce, když výsledek vyloženě nudí.
Úvod desky se snad nese ještě ve starých, zajetých kolejích a první tóny „The parting“ dávají vzpomenout na doby minulé, ale následný sešup do jakési nezajímavé deklamace, která by se nejlépe vyjímala v kavárně pro movitější vrstvy, signalizuje, že je něco špatně. Když se zcela stejná konstrukce opakuje ještě několikrát v téže skladbě, a při pokračujícím poslechu zjistíte, že prostupuje takměř celou nahrávku, pocit jakési vyprahlosti nejspíš naplní většinu posluchačstva. Dokonce už i příjemně (sic!) odzpívané „...into darkness...“ ve mně vzbuzuje soustrastný pocit víc než dojem, že bych tu měl co do činění s depressive rockovou kapelou, tou přece sakra Katatonií! Vlastně ani nemám sílu se tu probírat celou deskou a vytahovat nějaké chytáky, jednak mi album jako takové splývá do jednoho nepříliš zajímavého celku a potom těch chytáků moc nenacházím. Naopak – kdyby deska pokračovala v duchu druhé skladby a jejích popěvků „...na náá na na náá...“, vypnul bych ho hned.
Takže když bych se vrátil k úvodnímu odstavci – označit tuhle nahrávku za slušný standard kapely prostě nejde. Desce zoufale chybí dynamika, trocha vnitřního pjetí a snaha zaujmout trochu víc vnímavého poslouchače. Řada vyprecizovaných písniček tvoří sice pohodovou kulisu k jakékoliv jiné činnosti, ale to je na tuhle kapelu opravdu málo.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Jirka D. / 19.11.12 12:37odpovědět
to Maar - a to mě zase baví Anathema. Ne že bych byl z poslední desky úplně na větvi (ta předchozí mě dostala!), ale prostě se mi líbí, jakkoliv to zní friendly a líbezně. :)
maar / 19.11.12 11:19odpovědět
No hele pro toho, co Katatonii nezná nijak zásadně (já) je to docela fajn a příjemná deska. Co mě trochu štve je to opakování motivů, ale jinak je ta deska fajn a já dávám 70%. Když to srovnám s "malátností" posledních dvou repetitivních "jakožemeditativních" desek Anathemy, tak tady u mě dobrý:)
Radek Martínek / 16.11.12 20:39odpovědět
Upřímně řečeno, už jsem se netěšil a deska mírně překvapila. Ale tím to končí. Pokud se kapela bude patlat v tom, v čem se patlá už dvě poslední alba, už nebudu očekávat a zůstanu u starých desek. Postupné vyklidnění a ztráta xichtu už jdou mimo mne.
Victimer / 16.11.12 14:36odpovědět
Tohle už smrdí. Podivně malátné album jedné ze zásadních kapel dneška (čti včerejška)
Label:Peaceville Records
Vydáno:Srpen 2012
Žánr:rock
Anders "Blakkheim" Nyström - guitar, programming
Niklas Sandin - bass
Per "Sodomizer" Eriksson - guitars
Daniel Liljekvist - drums
Jonas Renkse - vocals
1. The Parting
2. The One You Are Looking for Is Not Here
3. Hypnone
4. The Racing Heart
5. Buildings
6. Leech
7. Ambitions
8. Undo You
9. Lethean
10. First Prayer
11. Dead Letters
Katatonia
The Fall of Hearts
Katatonia
Sky Void Of Stars
Katatonia
Night Is A New Day (reedice)
Dark Funeral
Where Shadows Forever Reign
The Warlocks
Mean Machine Music
Forgotten Tomb
Under Saturn Retrograde
Dordeduh
Dar De Duh
Venom
Fallen Angels
Depths Above
Ex Nihilo
Ewigkeit
DISClose
Atrium Carceri / God Body Disconnect / Cities Last Broadcast
Miles To Midnight
Pražská grove-metalová kapela Nostrrromö právě dnes zveřejnila videoklip ke skladbě Phobos, která se objevila na letošní desce Nebula. Videoklip je ke...
13.11.2024Společné album Pačesse a Báry Basikové nazvané Katechismus vychází i na gramofonové desce, zájemci směřujte na kapelní facebook. Tamtéž dohledáte aktu...
12.11.2024Vydavatelství MetalGate vydá v listopadu vinylové splitko kapel NĀV a Hnus umírající, které se bude jmenovat Sousmrtí a nebude vůbec veselé. Přiblížen...
12.11.2024V souvislosti s novou deskou Maximum Rock'nRoll zveřejnili Malignant Tumour videoklip k titulní skladbě, který je dostupný na youtube. Klikejte SEM.
11.11.2024Jihočeská kapela Dustborn vydala svou novou desku Unconcealed Atrocities, která je v současné době dostupná na digitálních platformách (poslouchejte t...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.