|
|
||||||||||

Po prvních posleších projektu Lingua Mortis Orchestra feat. Rage jsem stále nebyl schopen vyřešit jednu hádanku - proč je vše zastřešeno tímto názvem a album není vydané jako další řadovka Rage? Nevidím jediný důvod, proč by tomu tak nemohlo být. Peavy a především klasicky vzdělaný Smolski na mnoha řadovkách své domoviny bez bázně a hany využívali symfoniky více než v malém množství a po poslechu výtvoru "LMO" chytám nejednu vazbu na starší materiál. Jasná stopa by zde tedy byla a nejde o zase tak velké umění, aby bylo nutno využívat jiný krycí název. Navíc v roce 1996 Wagner a jeho tehdejší kolegové dávno pojili symfoniku s metalem před soudobým stádem a komerční žni. Inu pánové se tak rozhodli a nám nezbývá nic jiného, než tomu vyčlenit další nervové úložiště.
Smolski a jeho klasická skladatelská část může tedy promlouvat bez omezení. Power metalová řež, ale i oddechovější formy tolik typické pro Rage jsou synonymem alba LMO. K Rage se přidružili zpěvačky Marchewska a Harnge (neznámé hlasy ve female symfo metalovém talonu), plus španělské těleso Orquestra Barcelona Filharmonia. Album se honosí konceptem, jehož inspirací byl příběh ze 16. století, jak jinak než o zinscenovaném procesu s typickou zápletkou - nařčení z čarodějnictví. Takže klasika a klišé jako prase. A co hudba? Ano, hudba tuto škatulku laská s chorobnou trpělivostí. Od klasicky vzdělaného Smolskiho jsem čekal více virtuozity a vzletnosti, možná více netradičního přístupu, ale mám dojem, že drtivé většině scény došla odvaha a prachy na experimenty. Tedy alespoň u těch, co jsou živi hudbou.

Bombastický zvuk jaksi nemůže chybět a stejně tak citace klišé dávno řečených jinými při marné snaze skloubit neslučitelné - symfonické těleso s elektrifikovanými nástroji. Na druhou stranu je potřeba družině kolem tělesa Rage vyseknout i pár kladných položek. Album je na poslech velmi příjemné i přes zvukový kabátek, který se mu přisoudil. Mohutnost bohužel dává málo vyniknout mnohahlavému symfonickému tělesu, zato perfektně sedí k říznější powermetalové poloze Rage. Druhou skutečností, která mě dokáže k hudbě připoutat na nesčetné bádací poslechy, je dobře podaná bombastičnost, líbivost a melodičnost, které hudebníci dokáží podat odlišnými prostředky a téměř každá skladba má silný vrchol, který u nejednoho melodika způsobí sukces.
Rage mají nemalý prostor, aby vše drtili svým power metalovým tankem, někdy v pravdě nesmlouvavě tvrdým, rozhodnutým početní přesile symfoniků neustoupit ani o píď za frontovou linii. Občas se trio rozhodne pro velmi rozzlobenou drsnou polohu a pokud se s nimi symfonici snaží držet dech, nezbývá než vyrvat sedadla v operní síni. Tah na branku s citem skórujícího zabijáka a dobré nápady smývají jisté paralely na Rhapsody of Fire, Therion či Avantasia. Naštěstí v podání Rage mám pocit, že ví, co chtějí říct a jak to podat, aby z toho nevypadla fraška a kupa naondulovaných sraček. „LMO“ drží perfektně pohromadě a Germáni Rage odvádějí precizní práci. To podstatné, k čemu se nepřiblížil Avalon z Tolkkiho pera, je zde ladně překonáno v základu a bez jakékoliv křeče.
Abych nestranil jen powermetalové stránce a symfonické mohutnosti, je nutné myšlenkami prohnat i křehčí formy, na albu prezentované velmi bohatě. Velký prostor je věnován krásně vystavěné epičnosti a všudypřítomné pompě. Občas mi v této poloze LMO přijde sympatičtější a uvěřitelnější než u velkých jmen stylu. Cit s jakou jsou jednotlivé party rozděleny mezi Wagnera, jeho dvě pěvecké partnerky a hosta Henninga Basseho, má své kouzlo. Některé harmonie jsou vskutku tak líbivé, až jim podléhám. Několikrát se roztírají barvy na rozsáhlá desetiminutová plátna a jsem jim věru rád, neb patří mezi to nejlepší, co album nabízí a nejeden příznivec symfonikou kořeněné melodiky bude v nebi. Závěr s dvěma bonusy "Straight To Hell" a "One More Time" je nelibou tečkou. Netuším, jak byly spáchány, ale naroubování symfoniky zde nevychází jak aranžérsky, tak zvukově a jedná se o velmi laciné bonusové cetky. Chlapíci uzmuli své vlastní starší kousky a jen se k nim připasovali trochu symfoniky, ta nemá sílu k ničemu jinému než ke čtvrtým až pátým houslím. Zbytečné a nehodnotné.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Nuclear Blast Records
Vydáno:Srpen 2013
Žánr:symfonic power metal
Peter "Peavy" Wagner - zpěv, baskytara
Victor Smolski - kytara, klávesy
André Hilgers - bicí
Dana Harnge - zpěv
Jeanette Marchewska - zpěv
Orquestra Barcelona Filharmonia, řídí Daniel Antoli I Plaza
Inspector Symphony Orchestra, řídí Andrei Zubrich
1. Cleansed By Fire
2. Scapegoat
3. The Devil's Bride
4. Lament
5. Oremus
6. Witches' Judge
7. Eye For An Eye
8. Afterglow
9. Straight To Hell (bonus - orchestral version)
10. One More Time (bonus - orchestral version)

Rage Against The Machine
Rage Against The Machine

Fates Warning
Night on Bröcken

Rob Zombie
The Electric Warlock Acid Witch Satanic Orgy Celebration Dispenser

Reveal
Scissorgod

Ravenoir
Deadreams

Airbag
The Greatest Show On Earth

Oliva
Raise the Curtain

Emerald Shine
Misty Tales

Trinacria
Travel Now Journey Infinitely

Altars Ablaze
Life Desecration

High Purity
Tulpa
Deus Deceptor je nová melo-deathmetalová banda ze severu Finska, které 15. ledna vyjde debutové album Eternal Eclipse. Stane se tak pod labelem Invers...
20.11.2026Deathmetaloví filozofové Contrarian jsou zpět se svým šestým studiovým počinem – Escaping Depravity. Album vychází 27. listopadu u labelu Willowtip.
19.11.2026Nejnovější videoklip z alba My Heart Has No Home od domácí kapeloy Awrizis je ke skladbě Chiroptera. Klik SEM.
19.11.2026Hlásí se Björn ze Stockholmu a jeho atmo-blackový projekt Isvidd, a to s nově vydaným singlem Scars of a Thousand Lakes. Poslech ZDE.
19.11.2026V pátek 27. listopadu se v pražském klubu Subzero potkají dvě kapely, které posouvají hranice současného kytarového experimentu a těžkotonážní psyched...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.