Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Khandra - All Occupied By Sole Death

KhandraAll Occupied By Sole Death

Sorgh7.6.2021
Zdroj: Bandcamp
Posloucháno na: PC, Samsung A3
VERDIKT: I v Bělorusku kvete hořký pelyněk a na nedozírných pláních vyje divá meluzína.

Tamní skupina Khandra (logicky si přeložte jako chandra, tudíž melancholie apod.) na svém debutovém albu prokazuje odhodlání a kvalifikaci stát se východní oporou blackmetalové revolty. A to už na své prvotině, která je nezvykle dospělá a silná. V krátké historii kapely, která se začala psát asi někdy v druhé polovině dvacátých let 21. století, jí předcházela pouze dvě EP, která zůstala pozapomenutými milníky, alespoň co se západu týče.

 

Z různých důvodů jsem od neznámého debutu, který se jmenuje All Occupied By Sole Death, nečekal mnoho. Celkem tradiční i když pěkný obal, Bělorusko, black, no co by mě mohlo překvapit. Ovšem netrvalo dlouho a musel jsem si připustit, že Khandra se může směle postavit mnohem známější konkurenci. Album si mě v prvé řadě získalo masivním a ušlechtilým zvukem. Nejde o žádný špinavý kanál, kterému není rozumět ani zdrastvuj. Nástroje se hezky definují, obzor je čistý a Khandra se otevřeně chlubí svým uměním. Není proto divu, že po nich sáhli Season Of Mist, což už je jakési vodítko.

 

Po několika posleších jim ten black metal žeru a fakt mě baví. Je to celkem divočina řezaná v ostrém rytmu, nezastavitelné kytarové brusky valí zajímavé melodie, ze kterých tu a tam prokoukne výrazný činel nebo klepačka. Bicí jsou obecně rachot s divokými přechody a těžko sledovatelnou kadencí. Žádné jednoduché ratatata, ale sklizeň roztodivných tlukotů a cinkání, prostě blackové harampádí. V některých náhlých poryvech se na chvíli ztrácím, ale brzo zase nacházím orientaci a jdu s chandrou dál. Na cestě se mě snaží svést lehké disonance, které albu dodávají zkázonosnou atmosféru, ale ta netrvá věčně. Dominantní je sice prasopalná, ale přehledná krasojízda s několika málo zpomalujícími retardéry. Možná právě na nich si všimněte určité podobnosti s veleslavnýmmi Dark Funeral, jejich sirný pach je tu s radostí vítán, ale pak je zase s úctou vyvětrán a nahrazen vlastním odérem potu.Ten má takové grády, že na nějaké opisování brzy zapomínám a prostě si užívám zkázonosný metal, který je silným hlasem východního barbarismu.

 

All Occupied By Sole Death postupem času vnímám jako dospělé album, které se obhájilo a nejeví žádné pubescentní znaky. Potěší vyznavače melodického zla, kterému nechybí brutalita. Už druhá skladba, které předchází nemastné intro je tak neskutečný nářez, že se srdce tetelí. Důležité je vědět, kdy nejvyšší kvalt shodit do středních otáček, odfouknout a funguje to samo. Obecně mi přijde, že ve středním tempu je největší síla a pokud jde o atmosféru, tak vynikne právě tehdy. Platí to i v tomto případě. Rychlý uragán nastavuje laťku nekompromisní surovosti, což je správné a má to tak být, ve volnějším režimu však vyplují na povrch zcela jiné ryby a album dostává zbrázděnější, zkušenější tvář.

 

Tohle album není průkopníkem, i když možná v Bělorusku může být něčím výjimečným. Avšak podle mého názoru je to suprově zahrané blackmetalové album, které dělá čest stylu i zemi původu. Zvuk, kompozice, to vše mě přesvědčilo o promyšlené a zrealizované produkci. Není co objevovat, ale jde si to pořádně užít.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Ruadek / 1.7.20 8:31

Tak tady nesouhlasím, ačkoli bych tak po 5 štacích s deskou došel k podobnému verdiktu. Tohle chce trochu jiný přístup, vysrat se na to, že to byla metalová kapela a brát ji jinak. Mě je docela jedno, že přestali být metaloví, což je první krok k lepšímu uchopení desky. Samosebou je každého věc jak to pobere, úplně bych to ale nesmetl ze stolu. Ty skladby nejsou vůbec špatný, kluci teď hrají svou podobu Katatonie a dejme tomu staré školy gotického rocku. A v těch skladbách je všechno to koření, co tam bývalo. Kapele upřímně držím palec, protože se na ni docela valí kritika, bohužel většinou mířená právě na to, že "už neznějí metalově". Anathema se kdysi také rozhodla znít jinak a vydala Eternity. Mylím si, že Vincent v té době podával ještě o fous horší pěvecký výkon než zpěvák SOTM a postupně se vyzpíval fakt parádně. Nechal bych tuhle desku uzrát, odhodil předsudky a srovnal si to pořádně se vzory, od kterých se pánové snaží učit. Zatím tak 65%

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky