Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
King Parrot - Holed Up in the Lair (EP)

King ParrotHoled Up in the Lair (EP)

Garmfrost20.11.2020
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: všem možném
VERDIKT: King Parrot jsou zpět. Jsou krátcí, ale divocí a fest nasraní. Holed Up in the Lair ovšem za poslech stojí a ne že ne!

King Parrot jsou zpět a to se čtyřmi doposud nezveřejněnými skladbami, které mrskli na nové EP Holed Up In The Lair. Borci se podle svých slov nudili, protože díky koroně nemohli vyrazit na turné a tak skladby, které složili a nahráli za pouhé čtyři dny uprostřed turné v roce 2017 k desce Ugly Produce, ošetřili post produkcí a vydali. Ať je zábava.

 

kingparrot

 

EP je tak strašně moc krátké (sedm a půl minuty), že jen během psaní jsem si desku pustil snad desetkrát. Tak rychle psát neumím, hehe. A co obnáší Holed Up In The Lair? Čekal jsem odřezky z Ugly Produce, ale není tomu tak. Tyto čtyři řezby jsou opět o kousek jinde než předchozí nahrávky. Produkce je o podstatný fous čistší, kluci vyhranější, ať už se výsledek jeví, jak chce.

 

 

Zřejmě nejzajímavější jev ípíčka je hostující Phil Anselmo ve skladbě Nor is Yours. Tedy ne, že by jeho příspěvek byl kdoví jak veliký. Youngy všechno přeřve. Kdybych nevěděl, že ho mám čekat, ani si ho nevšimnu. EP bylo zvěčněno ve Philově studiu Nosferatu's Lair, odkud byl zřejmě už jen krůček k této spolupráci. I další zveřejněná Banished, Flawed then Docile stojí za velký hřích. Zřejmě nejmasívnější song obsahuje nejvíce změn. Jak rychlostních, tak stylových. Každá ze čtveřice je jiná a stejná zároveň. Stejné jsou svým nespoutaným naturelem a hitovostí. Vím, v tomhle ranku podobné označení může být divné, ale nenapadá mě nic příhodnějšího. Však zkuste. Neprohloupíte.

 

Holed Up In The Lair jen prosviští, ale zanechá silný dojem. Skladby se přelévají mezi Slayerovským thrashem a grindovou bestialitou. Grind má tentokrát krapet navrch. Minutu, dvě dlouhé skladbičky v sobě mají dostatek nápadů a změn, aby kratičký formát působil zábavně a nutil k dalšímu poslechu. Skladby jsou fest divoké, ale pestré a sakra dobře zmáknuté. Zatímco Ugly Produce jsem vychutnal s výhradami, Holed Up In The Lair si mě získalo všemi smysly. EP není zasypáno nic neříkajícími výplachy, ale příjemně kytarově řeže. Po závěrečném prdnutí si desku pouštím znovu a pak zase. Bomba!


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Bhut / 2.2.21 7:43

Přiznám se, že od dob sepsání recenze na starší album (tedy rok 2013) jsem ono dotčené vůbec neposlechl. Naopak to mám s nahrávkami Perseverance a The Rise Of Brutality, které jsem si ostatně pořídil a ke kterým mám právě onen nostalgický vztah, neboť jsem je zachytil v dobách jejich aktuálnosti. Ono vyčerpání nebude jen problém žánru, téhle kapely, ale i vícera institucí (třeba Napalm Death, muhehe). Co se mi na novém albu Hatebreed ale líbí je opětovné zobrazení jakéhosi palcátu na obale, což je zvyk právě od dob Perseverance. Taková červená nitka, ale tím asi veškerý obdiv a hřejivý pocit zřejmě končí. Asi fotrovatím, ale tahle HC smršť mi také přijde plytká a skákat na ní někde v pitu bych už ani fyzicky nedovedl.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky