Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
King Parrot - Holed Up in the Lair (EP)

King ParrotHoled Up in the Lair (EP)

Garmfrost20.11.2020
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: všem možném
VERDIKT: King Parrot jsou zpět. Jsou krátcí, ale divocí a fest nasraní. Holed Up in the Lair ovšem za poslech stojí a ne že ne!

King Parrot jsou zpět a to se čtyřmi doposud nezveřejněnými skladbami, které mrskli na nové EP Holed Up In The Lair. Borci se podle svých slov nudili, protože díky koroně nemohli vyrazit na turné a tak skladby, které složili a nahráli za pouhé čtyři dny uprostřed turné v roce 2017 k desce Ugly Produce, ošetřili post produkcí a vydali. Ať je zábava.

 

kingparrot

 

EP je tak strašně moc krátké (sedm a půl minuty), že jen během psaní jsem si desku pustil snad desetkrát. Tak rychle psát neumím, hehe. A co obnáší Holed Up In The Lair? Čekal jsem odřezky z Ugly Produce, ale není tomu tak. Tyto čtyři řezby jsou opět o kousek jinde než předchozí nahrávky. Produkce je o podstatný fous čistší, kluci vyhranější, ať už se výsledek jeví, jak chce.

 

 

Zřejmě nejzajímavější jev ípíčka je hostující Phil Anselmo ve skladbě Nor is Yours. Tedy ne, že by jeho příspěvek byl kdoví jak veliký. Youngy všechno přeřve. Kdybych nevěděl, že ho mám čekat, ani si ho nevšimnu. EP bylo zvěčněno ve Philově studiu Nosferatu's Lair, odkud byl zřejmě už jen krůček k této spolupráci. I další zveřejněná Banished, Flawed then Docile stojí za velký hřích. Zřejmě nejmasívnější song obsahuje nejvíce změn. Jak rychlostních, tak stylových. Každá ze čtveřice je jiná a stejná zároveň. Stejné jsou svým nespoutaným naturelem a hitovostí. Vím, v tomhle ranku podobné označení může být divné, ale nenapadá mě nic příhodnějšího. Však zkuste. Neprohloupíte.

 

Holed Up In The Lair jen prosviští, ale zanechá silný dojem. Skladby se přelévají mezi Slayerovským thrashem a grindovou bestialitou. Grind má tentokrát krapet navrch. Minutu, dvě dlouhé skladbičky v sobě mají dostatek nápadů a změn, aby kratičký formát působil zábavně a nutil k dalšímu poslechu. Skladby jsou fest divoké, ale pestré a sakra dobře zmáknuté. Zatímco Ugly Produce jsem vychutnal s výhradami, Holed Up In The Lair si mě získalo všemi smysly. EP není zasypáno nic neříkajícími výplachy, ale příjemně kytarově řeže. Po závěrečném prdnutí si desku pouštím znovu a pak zase. Bomba!


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky