|
|
||||||||||
Tuzemské blackmetalové těleso Kraake se po delším čase opět hlásí ke slovu skrze řadové album. Debutová velká deska Fram vyšla v roce 2016 a následující počin pojmenovaný jako Sonog oficiálně vyšel v roce 2023. Nyní je na nás, jak se k němu postavíme.
Kraake opustila zpěvačka Valfarin, jejíž hlas byl výrazným prvkem a signifikantním nositelem značky kapely. Časy se prostě mění. Nové album tak nazpíval především hlavní tahoun kapely – kytarista Alastor, avšak úvodní skladbu odzpíval Fjord, kterého můžete znát z projektů jako Forest, Ruune nebo Svartskogen. Další personální odlišností je baskytarový post, který je nyní v rukou jistého Nargora, jenž se zároveň postaral i o vizuální podobu alba, respektive o malby a kresby v bookletu. Čímž se dostávám k obalu…
…ten mi přišel z kraje trochu pohádkový a takový příliš lidový. Jenže pak jsem začal studovat, co že to ono slůvko Sonog vlastně znamená, pročetl si texty a najednou to celé do sebe zapadlo. Jako ostatně u celé řady jiných nahrávek. Záměrně nebudu odhalovat téma alba, abych třeba nebyl označen za mystifikanta, jenž vlastně koncept nepochopil a podsouvá mylné úsudky. Zaměřím se proto jen na hudbu, kterou očekává většina čtenářů a dychtivých posluchačů. Ostatně vlastnictví hmotného hudebního nosiče nejde ruku v ruce s každým fanouškem konkrétní kapely.
Sonog je album protkané těžkým black metalem. Je to black metal v tom nejsyrovějším podobenství a nabízí vše, co takový český black metal může nabídnout. To možná zní fádně, ale já to myslím jako určující element a muzikantsky/zvukově/hudebně konkretizující prvek. Když si obecně představíme fenomén českého black metalu v jeho skutečně té nejširší možné podobě, jistě dostaneme určitou představu. České texty, specifický způsob nakládání s harmoniemi a riffy, syrovou a hrubou náladu, minimum klávesových doplňků, nechytlavé melodie, nihilismus, špína. A pak taky nepopsatelné fluidum, které mají alba, která odněkud pochází a my je dle onoho neměřitelna dokážeme zasunout na slepou mapu světa. To vše tady je a je až s podivem, jak učebnicově je disciplína splněna. Zkusme však být trochu konkrétnější.
Kraake mají v aktuálním rozpoložení nejblíže vyznění takových Gorgoroth. Je to invazivní black, ale nerozjíždí se do militantních Mardukovských vizí. Má specifickou náladu, kterou už kapela představila v několika skladbách na albu minulém. Jednoduše se našla v jakési jednoduchosti a přímočarosti, což nemyslím jako poukázání na nějaké pohodlí, ale na nejsilnější stránku osobitého skladatelství. Vlastně svou monotónností a délkou skladeb rozehrávají (možná nechtěný) rituál, který v kombinaci s typicky blackmetalovou kytarovou harmonizací, jakousi zastřenou nasranosti a pocitem nadřazenosti odesílá momentální stav do zvláštních samot. Slůvka jako nadřazenost a samota osvětlím. Nadřazenost zde prosím nečtěte jako nějakou rasovou poučku, jde o čistý nihilismem prostoupený egoismus a pochopení, že člověk nepotřebuje ke své vlastní spokojenosti příliš mnoho jiných a je mu proto dobře, když je ode všech pryč. Nadřazenost je tak myšlena jako povýšenost nad fádností všedních dní a blackmetalové výpady ji dávají agresivní rozměry, což v souvislosti obou je odkaz na pradávný smysl vzniku tohoto hudebního směru. Samota je pak logickým vyústěním tohoto a v souladu s konceptem i ideou kapely je samota nejlepší v přírodě. Panenské, nedotčené, nehlučné, tiché, nemilosrdné a nestranné. Však proto je deska prokládána autentickými nahrávkami venkovního prostředí, které kapela pořídila v lesích Jizerských hor a rovněž i Norska.
Přistoupíte-li na pravidla této hry, dostanete ostrý, hutný black metal, který dokáže na tváři vykreslit správnou grimasu pro naštvání. Naštvání nad sebou samým, nad společností, nad způsobem života a rozproudí krev k tomu, aby tělo začalo dělat činy. Likvidovat hmotné a zbytečné statky a odejít do lesů, daleko od nákazy. Jenže pak vás naštve i neměnnost barvy skladeb a v součtu s délkou alba je pak trochu výzva to celé dát na jeden plně soustředěný poslech. Není to samo sebou, je to těžké, ale já to vnímám jako správný krok. Nic není zadarmo. Ani black metal.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:HellStorm Productions
Vydáno:Říjen 2023
Žánr:black metal
Alastor Urthar - zpěv, kytary, flétna, roh
Nargor - basa
Bális - bicí
Fjord - zpěv (první skladba)
1. Symfonie Elivagar
2. Pochodeň
3. Šepot mlžných hor
4. Černé slzy stěn
5. S pokorou věkům
6. Sonog
7. Tanec noční oblohy
8. Utopie Elivagar
Kraake
Fram
Kraake
Black metal je součástí našeho života
Anti-Human Fest vol. XIII
9.4.16, Praha, Modrá Vopice
Panzer Storm Fest 11
8.12.18, Plzeň, Hospoda Pod Kopcem
Black Death Massacre
19.4.13, Praha - Exit-Us
Venera
Tak blízko od sebe
Animals As Leaders
Animals As Leaders
Venom
From the Very Depths
Manes
Vilosophe
Ivar Bjørnson & Einar Selvik
Hugsjá
Five the Hierophant
Through Aureate Void
Domácí kapela Bratrstvo luny ohlašuje příchod pátého studiového alba vydáním prvního singlu Vodopády. Nové album se bude jmenovat Aquarius s podtitule...
2.5.2024Jak už jsme oznámili dříve, na MetalGate právě vychází další knižní titul, který se po řadě blackmetalových tentokrát věnuje death metalu a grindcoru....
2.5.2024Pathology zveřejnili klip ke skladbě Psychotronic Abominations z připravované řadovky Unholy Descent, která vyjde 17. května u Agonia Records.
2.5.2024October Tide natočili klip ke skladbě Unprecedented Aggression z loňské řadovky The Cancer Pledge (naše recenze)
1.5.2024Floridští rouhači vydali koncem dubna nové album nazvané Banished By Sin. Obsahuje dvanáct skladeb znějících jako ten správný chlív.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.