Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

"Epko" o délce 27 minut přináší 6 skladeb, které se jedna od druhé liší jako babka od žampíku. Mini-album snese všelijaké pokusy a zvláštnosti, mnohdy jsou to neskutečné koláže chutí. 

Cítit je evidentní odklon od směru, který sledovali na When The Flowers Were Singing...

Titulní The Guillotine Show v úvodu zavání teatrálním humorem, laškuje s posluchačem, který přesně neví, na čem je. Je to upřímné, nebo jsou pod ironickým smíchem slzy strachu před exekucí? Napadají mě Vraždy v Midsomeru, kde zase nějaká neopatrná důchodkyně zvědavě otevřela dveře a dělat to rozhodně neměla. Každopádně silná melodie, která boduje neotřelostí a atmosférou.

Snad to byl jen pokus (povedený ovšem), protože druhá Wark se již vrací do intimní polohy tichého vyprávění, kde se Kwoon otáčejí jako baletky. Skladba graduje až v poslední třetině instrumentálních pasáží, kdy se kytarám drobátko zahřejí krky. Poklidný příběh bez zbytečné melancholie nabízí The Last Trip Of A Drunken Man, která sází na akustickou jednoduchost a přímost. Tady jde víc o příběh než o silné nápady, proto je skladba oproti ostatním trošku nevýrazná zejména pro ty, kdo angličtinou příliš nevládnou.

Druhou polovinu alba otevírá Emily Was A Queen, která mě probouzí křiklavým úvodem, jenž má drajv a potenciál vyburcovat zasmušilého posluchače z kanape. Svěže, jakoby politá živou vodou, bručí si to basa směrem kupředu. Asi nejživější kus celé kolekce a opět naprosto odlišný od věcí předcházejících. Zato Bird se vrací k mantře rozkolísanosti a nejistoty, kdy se nesmělý hlas tiše vyptává a jakoby odpověď ani nečekal. Skladba se opět dlouho připravuje, aby nakonec vyrostla a zhrubla v závěrečné části.

Závěr si vzala na starost akustická verze hitu I Lived Ot The Moon z prvního alba Tales And Dreams, která je díky oceněnému klipu jejich snad nejznámější skladbou. Osobně se mi víc líbí plná, elektrická varianta, ale stejně mi mrazí v zádech, když se hlavní melodie ujímá violoncello. Hluboké tóny vyluzované pomalým smyčcem mají neskutečnou sílu. Tak uvidíme, s čím Frantíci vyrukují příště. Přitvrdí?