|
|
||||||||||

Další se samotářských hrdinů, který okusil chléb metalový a rozhodl se skrze něj promluvit ke světu, slyší na jméno Niklas. Jeho hrdinná anabáze nemá dlouhého trvání, i když před převtělením se v Latitude Egress fungoval coby turistický průvodce po ruinách ve funerálním projektu Licht Erlischt... Dále je dobré si říci, že Niklas je (a byl) aktivní asi v půldruhém miliónu dalších kapel, takže zapálení mu jistě nechybí. Doopravdy ale hrdinovi chybí mnohem víc, než je zřejmě ochoten si přiznat. Tohle však nechme na chvíli stranou a věnujme se nynější tvorbě, jež bývá nejčastěji označována jako doom metal. Snad je to díky nepříliš rychlému tempu, snad díky jistému podílu frustrace, která z bojovníka občas sálá a možná bylo Niklasovo snažení prostě těžké někam zařadit. Tak aby to příliš nebolelo, říkejme tomu třeba doom...
Ve skutečnosti nás hlavní protagonista zve na pouť za starými časy, do jakési pusté krajiny, kde vzpomíná na hodnoty pravého života bojovníka, dnes jen opřeného o šutrák a stírajícího pot z vrásčité tváře. Čas holt nelze zastavit. Horší na tom celém je, že úplně stejně unaveně působí také celá produkce Latitude Egress. A to asi nebylo hlavním bodem společného setkání. Bohužel jsme ale svědky podivně vláčné hudby, ve které se děje tak málo, že necelých padesát minut alba je strašidelně dlouhá doba, kterou lze stoprocentně strávit mnohem smysluplněji. Neustále jsem čekal na nějaký impuls, který nahrávku pošle vpřed, odpíchne ji z místa odpočinku a dodá jí punc opravdovosti, ale čekání se po chvilce proměnilo v marnost. Je dobojováno, už se jenom žvaní napůl smyšlené báchorky a propadá se sebelítosti. Veškerá udatnost je v tahu.
Osud nahrávky Niklas zpečeťuje velmi špatným zpěvem, který se na začátku alba snaží hrdinně nést cejch bojovníka, ale po chvilce je to celé tak falešné, že se vojáček radši schoulí na bobek a pak už jen tiše šeptá do tmy. To samozřejmě album znovu nikam neposílá. I když vlastně ano, do zadních partií každého z nás možná ano... Očekávání nebyla bůhvíjaká, ale výsledek je bohužel hodně slabý. Na albu není jediný moment, který by mě donutil vstát a znovu si jej v budoucnu pustit. Takto jsem prožil pět matných poslechů, do šestého se již pouštět nechci. Kdo i přesto po této nahrávce sáhne, nechť si zkusí vychutnat alespoň začátek alba, který ještě za něco málo stojí. Dál už je to jen čekání na smrt.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Art of Propaganda
Vydáno:Říjen 2014
Žánr:doom / epic metal
Niklas - nástroje i zpěv
1. To Take Up the Cross When Through It You Can Win a Kingdom
2. To Cast a Spot upon the Death of Your Death
3. To Walk at the Hands of a Dial
4. To Reap the Flame with Fingers and a Tongue
5. To Tread on Loose Boardwalks
6. To Restore the Pride to Petravore
7. To March Along the Desolate Peripheries of Mind

Casket
Upright Decay

Nevermore
Dreaming Neon Black

REIN
God Is A Woman

Ashen Horde
Antimony

Insect Ark
The Vanishing

Vintersorg
Till fjälls, del II

Pásmo
Pásmo

Riviera Playboyz
OkoZla

Marillion
Sounds That Can't Be Made

Impavida
Antipode

Queensrÿche
Operation Livecrime
Právě vychází zajímavý úkaz v podobě audioknihy Heimatcore, čtěte tiskovku níže:
26.5.2026České rockové ceny Břitva, zaměřené převážně na tvrdší formy rocku, metalu, punku či hardcoru, oznamují nominace za rok 2025, které určilo 39 hlasujíc...
26.5.2026Změna v soupisce kapel se dotýká odpadnuvších Vortex Of End a Outlaw. Náhradou za ně jsou Cromlech a Srd. Více v tiskovce:
25.5.2026Venku je nová kniha s hudební tematikou, a to titul Bejt hardcore není sranda od Michala "Mičla" Dajče. Na 280 stranách Michal mapuje svých 25 let na ...
25.5.2026Bansko-bystrická post-blacková kapela Solipsism právě vydala své nové album nazvané Pedagogy for the Existentially Exhausted, které je kromě digitální...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.