Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
le_mol - J_LLY G__D _iME_

le_molJ_LLY G__D _iME_

Jirka D.9.1.2024
Zdroj: mp3 (320 kbps) + box s fotkami // promo od vydavatele
Posloucháno na: PC // Beyerdynamic DT 770 Pro 250 ohm
VERDIKT: Experimentálně pojatá nahrávka vyrůstající z post-rockových kořenů, se silnými vlivy elektroniky, ruchů a muzikantské přemýšlivosti.

Tahle nahrávka na první pohled vzbuzuje dojem, že její tvůrci se snaží kráčet zcela vlastní cestou a dělat věci naprosto po svém. Když vám z doručeného balíčku vypadne papírová krabička s nalepenou polaroidovou fotkou, ze které není jasné prakticky nic, vlastně ani nemáte jistotu, že máte co do činění s nějakou muzikou. Teprve až při průzkumu jejího obsahu vám postupně začne docházet, že jde o hudební nahrávku, byť další série polaroidových fotek (s jednou částečně ohořelou), maketa lízátka a vstupenka do nějakého cirkusu vaši jistotu slušně nahlodávají. Nicméně to, že jedna ta fotka obsahuje tracklist o deseti položkách a jedna další pak seznam tvůrců a jejich nástrojů, vás nakonec vrací zpátky do hry.

 

Celá tahle legrace je dílem Noise Appeal Records z rakouské Vídně, odkud pochází i duo le_mol, které s podporou několika hostů dalo dohromady něco, co se hudebně bude těžko zařazovat nějak jednoznačně. Ztížená pozice částečně pramení i z toho, že ona krabička žádnou muziku neobsahuje, že si ji musíte stáhnout ze stránek vydavatele, a tak vlastně ani nemáte možnost si ji pustit na první dobrou tak, jak byste možná očekávali (já tedy určitě ano). Je to vlastně takové fyzické vydání bez fyzického vydání. Určitý intelektuální výkon spotřebuje i pochopení toho, že jde o soubornou desku tří dřívějších EP nazvaných J_LLY, G__D a _iME_ (z let 2022 a 2023), ale proč někdo pojmenoval svou hudbu takhle, co ta písmena znamenají anebo co si pod nimi mám představit, na to jsem fakt nepřišel. A ani po tom netoužím.

 

le_mol band

 

Chtěl jsem tím jen aspoň částečně osvětlit to, že tohle duo než něco vydá, nějak to pojmenuje, než k tomu vytvoří nějakou grafiku a než k tomu vytvoří nějaký formát, tak o tom hodně hloubá. Jestli to ve vás vzbudí sympatie nebo narazí na laťku jakési pózy nebo až snobství, nechám čistě na vašem nastavení. Přiznávám, že si umím představit obě varianty.

 

Hudba. Během poslechu jsem se snažil dumat nad tím, co mi to aspoň vzdáleně připomíná a jakým srovnáním bych vám tuhle muziku přiblížil. Došel jsem aspoň vzdáleně ke kapele Thee Silver Mt. Zion Memorial Orchestra (občas uváděno v různých variacích typu A Silver Mt. Zion a tak podobně), především díky experimentálnímu přístupu, nástrojové pestrosti, kořenům v post-rocku, i když jsem si samozřejmě vědom toho, že z přímého porovnání s touto kanadskou ikonou vychází duo le_mol jako taková zjednodušená beta-verze téhož. Pánové Schlager a Götzendorfer se snaží vzbudit dojem podstatně lidnatějšího uskupení, a tak je jasné, že kromě klasických nástrojů využívají slušnou zásobu elektronických pomocníků. Vedle rockových vlivů tak zní různé ruchy, smyčky, klávesové nástroje a spíše nedominantní, potlačený hlas. Občas.

 

 

Na klasickou kompozici se důraz neklade a na mnoha místech skladby připomínají mnohem víc improvizaci a autentický záznam momentálního nápadu, byť zdaleka to neznamená chaos a nepořádek. Experimentální povaha alba je držena na uzdě a podřízena pocitu stojaté nebo jen lehce zčeřené hladiny hudebních nálad. Nahrává to dojmu spíše introvertní, zamyšlené a do sebe zahleděné hudby, za kterou si posluchač musí dojít a při jejímž poslechu musí najít to správné vlastní ladění. Do jaké míry dojde odměny a do jaké zůstane deska nepřístupná, je otázka naprosto na místě a bude záležet na každém z vás. Osobně si troufám tvrdit, že i přes některé zajímavé a docela silné nápady bude větší část obsahu při čistém poslechu o svou pozornost usilovat těžko. Zasadit ale tuto hudbu do zajímavých prostor, doprovodit určitým vizuálem a proměnit ji na soundtrack k nějakému netradičnímu večeru, bude fungovat skvěle. Její povaha si žádá přesně ten typ zážitku.

 

le_mol J_LLY G__D _iME_


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky