Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Lento - Anxiety Despair Languish

LentoAnxiety Despair Languish

Jirka D.30.12.2012
Zdroj: černý 12" vinyl (# DEN 151)
Posloucháno na: Ortofon 2M RED / ProJect XPression III / ProJect Phono Box SE II pre-amp / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Lento se nepřijímají lehce a nepatří ke kapelám, které bych si dopřával ke snídani, obědu i večeři. Jejich skladby jsou psány životem, dnešním světem, jsou o něm a je to právě on, kdo jim vdechnul onu tíživou autenticitu.

Na obálkách méně známých kapel mě vždycky baví ty nálepky, na kterých vydavatel doporučuje danou desku fanouškům určitých slavných jmen. Na obálce nových Lento jsou uvedeni Baroness, Mare, Sleep a Cult of Luna, takže pokud snad patříte k uctívačům některé z těchto ikon, a pokud věříte slovům vydavatele, následující čtení by mohlo být právě pro vás.

 

Po řemeslné stránce je vinylová edice desky „Anxiety Despair Languish“ krásnou prací a to neříkám proto, že na oné nálepce je rovněž uvedeno „Made in Czech Republic“. I když jistý pocit falešného vlastenectví by se skutečně dostavit mohl. Obal je rozevírací, vyrobený z poměrně tuhého kartonu, deska černá a těžká a přiložen je i download klíč.

 

Těžká je i hudba Lento, jakkoliv mám dojem, že oproti předchozí nahrávce „Icon" (2011) je novinka přístupnější, více atmosferičtější a méně heavy. Objevují se čistě ambientní plochy – „Blackness“ a „Inwards disclosure“ – ale jejich účinek lze jen stěží nazvat zklidňující. Lento nejsou o harmonii a melodických linkách, Lento jsou neklidní, nervní a ve svém hudební výrazu zcela neoblomní. Poslech desky tak může být do značné míry skličující zkušeností, ale jen do té chvíle, než si uvědomíte, že skličující je život sám a Lento jej pouze zhudebňují do svých instrumentálních výpovědí. Mezi řádky možná objevíte člověka ztraceného v davu velkoměsta, obklopeného studenými zdmi, člověka zmítaného životem, v němž dozrává bouře vzdoru; a pokud se něco takového odehrává i uvnitř členů Lento, je jejich hudba skvělým vyjádření jejich pocitů. Výslednému dojmu dopomáhá i zvuk nahrávky, který je tíživý, stažený hodně do hloubek, hutný a neprostupný. Samozřejmě nevím, zda šlo o záměr, ale tato možnost mi přijde přirozená a pochopitelná.

 

Lento se nepřijímají lehce a nepatří ke kapelám, které bych si dopřával ke snídani, obědu i večeři. Jejich kytarová rozervanost v mnohých pasážích působí depresivněji než kdejaká funerální parta, přesto jejich produkce má své opodstatnění. Jejich skladby jsou psány životem, dnešním světem, jsou o něm a je to právě on, kdo jim vdechnul onu tíživou autenticitu.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Victimer / 30.12.12 9:07odpovědět

Výborné album, do kterého se poměrně těžko leze, ale o to je výsledek důraznější. Krásná evoluce Lento. Za tři alba toho stihli až až....! Dávám 85%.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky