Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Nevídáno, neslýcháno. Nad hlavami pluje vzduchem monstrózní kus kovu, jakýsi druh nebeské lodě a zvukovými signály přerušovaně protíná ticho. Člověk je ohromen, fascinován a stejně tak přikován k zemi, neboť ho svírá strach, obavy a vlastní malost. Proboha, co mu to právě kotví nad hlavou? Nejspíš něco nezemského, možná něco, co má v archívech útržky dějů naší společnosti, souhrn našeho bytí. Nebo je to jen sen? Sen to není, nesmí. Ta přitažlivost zvědavosti vše ostatní přebíjí.

Lesa Listvy je čtyřčlenná ambientní kapela z Moskvy, která v těchto dnech vydala své třetí album Unheard Of. Spolu s ním se vydáme po stopách kolosu, který pluje prostorem a jeho ampliony přehrávají tajemně znějící frekvenci na pomezí cinematického heavy ambientu, rozostřeného drone a možných odpovědí na ve stejnou chvíli položené otázky. Kdo řídí onen vzdušný koráb a kdo na nás z jeho paluby shlíží?

Vize post-apokalyptické krajiny ztvárněná jiným způsobem, tak vidím nové album Unheard Of. Hudba, design, ani pocity z alba proudící nejsou zaměřeny na bezútěšnost konce a zánik v přímém přenosu. Monstrum visící ve vzduchu přehrává zaznamenané zvukové zprávy, kódy dalekých civilizací. Jde jen o to pokusit se rozklíčovat, jestli jde o signály vedené z dosud neznámých míst vesmíru, kde může dojít ke spasení. Nebo samo spasení znamená rozkrýt dávnou symboliku naší vlastní minulosti, která může obnovit naši civilizaci z dob, kdy byla plně funkční a schopna života. Bude asi záležet na každém z nás, jak se k této problematice postaví. Nebo nepostaví, do popředí se kdykoli může vytáhnout ono oblíbené "vždyť jde jen o hudbu."

Mě ale ta hra s fikcí a možnými řešeními baví. Hudba Lesa Listvy je prostorová abstrakce. Máme před sebou ruské Ulver? Hmm, to by bylo takové... ne úplně přesné. Ale jisté styčné body, v tomto případě spíš plochy, jde najít, to zase ano. Lesa Listvy šlo zaznamenat v rámci jejich předchozí desky Way Home a už na ní bylo vhodné navnímat, že zařazení této kapely do kolonky dark ambient by bylo příliš úzkoprsé. V Lesa Listvy se toho děje mnohem víc, ačkoliv se na to šlo od lesa (debut Птицы листают страницы). Tok němé hudby řídí atmosféra měnící svůj tvar z úzkosti v melancholické bloudění v oparu a pod ní proudící elektronika není jen monolitem jedné linky. Tady je to skutečný proces, děj a měnící se obraz. Ten lze sice vyvolat i v mnohem primitivnější podobě, ale zde je to všechno obsáhlejší, větší.

Soundtrack něčeho nepoznaného je spuštěn a pozornost je upřena k obloze. Lesa Listvy názorně ukazují, že jejich ambient umí být hustých a plných tvarů, i když je to vše stále na bázi představivosti. I tak lze ale rozpoznat, že za tím vším stojí bytosti a ne jakási vzduchová bublina z darů naší země poháněná větrem a vodou. V příběhu Unheard Of je kus těžkosti, jak hudební, tak myšlenkové. Mísit sny a stroje je zcela běžné, a způsob jakým tak činí Lesa Listvy je specifický. Ale jinak samozřejmě pozor, ambientní mozaikou nepolapení jedinci tomu propadnout nemohou, to se povede jen klávesovým snílkům.

Tajuplná mise odkudsi z vesmíru je hned od začátku něčím až magneticky přitažlivým. Ten z dálky dunící signál (Wastelands) obrací naše pohledy směrem vzhůru. Oči zatím nic nevidí, ale něco se blíží. Pomalý pohyb objektu doprovází drone mašinérie a lehce průmyslový dote a on přehrává o dost reálnější vize původního snění (Shadows). Na lodi je strojovna, která ji pohání a i když je v ní kus nostalgie, má své nečisté fabrikální mravy (Machine´s Waltz). Protipólem ostrých hran je vidina známých symbolů v dálce na palubě lodi. V hlavě se rázem rozhostí větší pokoj a pocit bezpečí (Familiar Landmarks). I skladby měnící hloubku mise v daleké vrstvení někam do říše pocitů (Archives, For Those Who Were Destroyed) netvoří v hlavě zmatek, jako spíš nutnost vnímat a spojovat si jedno s druhým. Kór, když to svádí k tomu, aby míra pozornosti spadla o kousek níž. A ještě je tu malý, nevinný bonbónek v podobě klávesového hermetismu ve Flying Ship, který jako by vypadl z dílny badatelů Tábora radosti, ale záhy jej rozčísne jas a chór jemné atmosféry.

Unheard Of je poutavým albem se záhadným sdělením. Je možným probuzením nás samotných. Klid je zdánlivý a pustina nás obklopující nemusí nutně být tím posledním, co naše oči během života uvidí. Je jen na nás, zda budeme chtít nasednout na vesmírný koráb a dovědět se víc. Hudebně jde o atmosféricky výživnou kolekci na poli minimalismu, který však sám o sobě produkuje dostatek podnětů, aby nebyl považován za stoicky klidný a stereotypní. Dálky a časy Lesa Listvy jsou plné. Pro mě zatím nejlepší ambient sezóny.