|
|
||||||||||
Vlastně už rok stará nahrávka upoutá velmi pěkně zvládnutým minipackem. Dominantní zelená barva působí hřejivě, stejně jako dostačující informace uvnitř. Osmero italských muzikantů se drží neofolkové polohy, které nechybí melancholická nálada, ani skromně poutavé melodie s citlivě vytaženými nástroji, kterých je albu dost a dost. Bavit se o tradiční neofolkové záležitosti by ovšem nebylo úplně na jedničku. Vlivy, ze kterých LIA FAIL spřádají své hudební nápady, vycházejí jak z rockové hudby obecně, tak z irského folku (odtud pochází i samotný název kapely), nebo třeba darkwave 80. let.
Komorně působící materiál neztrácí svou komornost množstvím využitých nástrojů a zůstává tak daleko od okázalosti a při zemi. Poměrně dost dominantní roli hraje v každé ze skladeb baskytara, která mručí nad převážně akustickou kostrou písní. Ostatní nástroje působí vyváženým dojmem, stejně tak hluboký mužský vokál, střídající se s vokálem ženským. S celého alba "Cynical Stones" mám především dojem zdravé, nekomplikované muzikálnosti, což je myslím nedůležitější. Vše se odehrává v poklidném tempu a přitom je člověk neustále zaujatý. Nic jej nevyrušuje, nic nedráždí.
Tak, jak tohle album klidně dýchá, mohlo by se zdát, že svou tichost může měnit v nevýraznost.
Neplatí to však. Ve jménu zřejmé zkušenosti jak své nápady podat a uniknout tak opakování sebe sama. Ano, tohle album není výrazné, není ani výkladní skříní svého vlastního stylu, ale je to album zvládnuté. Rázem se ocitám na nádvoří sředověkého zámečku s výhledem do okolních zahrad a naslouchám hudbě, která vyloženě středověce nepůsobí, ale umí atmosféru oněch časů navodit. Prvky neoklasické hudby pak dodají na bohatším aranžmá, zvláštní dramatičnosti není třeba. Pokud je vhodné na chvíli potemnit, je to zejména díky vrnící base a občasné bigbítové poloze.
Jsem mile překvapen jak jednoduše to jde. Nic se zbytečně neprotahuje, netahá za uši a já pak nemusím tahat z kapsy ovladač na vypnutí přehrávače. LIA FAIL nejsou těmi, kteří by měli vyčnívat a dělat dojem neobvyklého ansámblu. Jejich doménou je čistá radost ze hry, schopnost hladit své nástroje a mluvit s větrem o tvářích pradávných kamenů.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Three Legged Cat
Vydáno:Září 2012
Žánr:neofolk
Nico Solito - baskytara
Simone Montanari - cello
Giuseppe Sansolino - bicí, perkuse
Edoardo Franco - kytara
Saverio Tesolato - piano
Willj Amadori - housle
Sabella Spiga - zpěv
Andrea Carboni - zpěv, flétna
1. Restless Eyes
2. Lonely Anguish
3. New Dimension
4. Like A Star
5. Just A Breath
6. Leipzig
7. In This Square
8. Battlefield
9. Lost In The Wind
10. A Soldier...
Lia Fail
Neofolk s duší osmdesátek
XIII. Století
Metropolis
Dirty Grave
Evil Desire
Black Hill
Kakadu
Fear Factory
Aggression Continuum
Labirinto
Gehenna
The Soundbyte
Solitary IV
Idles
Ultra Mono
Thorns / Emperor
Thorns vs. Emperor
Chelsea Wolfe
Pain Is Beauty
Vypsaná Fixa
Čtyři slunce (10" EP)
Po vynucené koncertní přestávce a doplnění sestavy o rytmickou sekci se na pódia vrací domácí kapela Nocturnal Pestilence, konkrétně na pódium klubu K...
28.3.2023Vydatný tříhodinový rozhovor s Jirkou "Desed" Sedláčkem z Dark Gamballe a Trny & Žiletky v podcastu Noir Talk sledujte ZDE.
28.3.2023V temnou kryptu jako ze starého RPG se na Zelený čtvrtek promění dejvická Klubovna, aby nabídla útočiště fanouškům dungeon synthu, středověku a black ...
27.3.2023Plzeňští Radosta chystají nové album Dvanáctisměna a první singl Operní mistr Bílek už je venku. Video ke skladbě se záběry ze studia sledujte ZDE.
24.3.2023Goregrindová kapela Sick Sinus Syndrome vydává na značce Obscene Productions své druhé album nazvané Sick Sinus Syndrome. K dispozici bude na CD a MC ...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.