Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Někdo ten svinčík musí uklidit. Mám na mysli nepořádek vzniklý devastujícím materiálem jménem "Pervertor", tedy ten pocházející z dob minulého alba nevybíravých Amíků LORD MANTIS. Tu pachuť budu mít týdny - říkal jsem si tehdy. Vydržela měsíce. Byla silně štiplavá, podrývala návaly do té doby skryté demence a když se rozhodla zválcovat dvorek před barákem, nebylo důvodu tomu bránit. Album "Pervertor" prostě smrdělo na sto honů, težce se smiřovalo s tím, že je to nový soused od vedle a radost nedělalo nikomu z okolních starousedlíků. Všichni do jednoho jsme pak ale propadli jeho divoké síle.

Fáze pokračování zbídačeného hudebního mechanismu LORD MANTIS dostala jméno "Death Mask", znovu mimořádně nehezký obal a především důvod k zvrácené radosti. Co deska, to jiný label. Co deska, to jiná forma destrukce. Momentální zakotvení u Profound Lore Records představuje LORD MANTIS na okraji zájmu, přesto o dost přehlednější, kdy lze v bahnem zaflákaných obličejích rozeznat rysy protagonistů. Došlo k zakoupení většího množství elektronických udělátek a prostě se celkově trošku ubralo z trvalého tahu na branku. Ten už tolik nebolí.

O nějakém ústupu z vydobytých pozic ovšem nemůže být řeč. LORD MANTIS dál klečí na vašem hrdle, proklínají vaše matky a nesvatě trestají vaše sestry. Jen to dělají krapet civilizovaněji. Tedy pouze ve smyslu jistého udusání vlastní krvelačnosti v lomozícím prostoru industrialu, neb zrovna ten není tím pravým ořechovým pro lidštější zacházení. Chlív se jen rozrostl o další dimenzi. Elektrárenskou. Byla tam i minule, ale jen v pozadí, dnes je její poznání mnohem markantnější. Ve výsledku to nic nemění na jistém druhu "lordí" odpornosti, která nyní více podléhá moderní mutaci a chlív je rázem spíše ústavem pro choromyslné. Náležitě vybavený, plný hračiček, pomůcek a hejbátek.

Nic proti tomu nemám, tohle ostatně čas od času napadne udělat nejednu misantropii chrlící bestii. Ovšem staří dobří LORD MANTIS zní poněkud přesvědčivěji, jsou hnusnější, špinavější a ne tolik kliničtí. Tedy ještě na samém začátku alba, pak roste jejich chuť po přehrabování se v drátkách a rozostření hlasu. Jsme svědky setkání dvou světů, jenž si zatím pouze očichávají své genitálie, než aby spořádaně žily na jednom smetišti zvratků a beznaděje. LORD MANTIS testují naši trpělivost, stejně jako hloubku svého průzkumu, zda-li bude podobný přístup jim samotným něco platný. Marný pokus to není, ovšem doladit detaily ještě bude třeba. A ty milý posluchači? Chcípni o kus dál.