Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Mark Lanegan - Phantom Radio

Mark LaneganPhantom Radio

David20.2.2015
Zdroj: 1x černá 12" gramodeska v gatefold obalu (# HVNLP106)
Posloucháno na: Audio Technica AT-13 EA, Technics SL-Q2, Yamaha AX-490, Beyerdynamic DT 770 PRO 250 Ohm
VERDIKT: Diskotéka uprostřed smuteční síně? Ale zajisté… smím prosit?

Potemnělá nálada konce světa prolnutá zklidněným hlásáním osvíceného, jenž ví… zná a každé jeho slovo hýbe krátery naplněnými až po okraj žhavým magmatem jako prsty nevinného dítěte figurkami rozprostřenými po šachovnicové ploše. Zatěžkanost snoubená s neprostupností, jen velmi decentně prosvětlená náznaky možných únikových cest vstříc vybledlejším tónům inkoustové černě. To vše společně s ostatky blues, pohřbeného před třemi lety, nyní s grácií a ladností obléká nový kabát.

 

Kabát lehký, vzdušný, vyšívaný hravostí, nadhledem a potutelným úsměvem Mony Lisy. Monolitické stěny roztavené elektroniky, negace optimismu a všudypřítomná hypnotizující energie, koncentrovaného osvobozujícího napětí pod nadvládou Laneganovy téměř dětinsky rozvolněné nálady, rozkvétají jako jarní louka těšící se z prvních slunečních paprsků a zkoumavých doteků probuzené, rozespalé fauny.

 

Uspokojení a pohodlnosti pramenící z dosažení vrcholu se nedostává živné půdy pod nohama. Chuť zakoušet nové, čerstvé prostupuje každým zákoutím Phantom Radio, i když občasná zastavení uprostřed životem kypícího spáleniště dávají na srozuměnou, že lupeny na Matějskou můžete stále nechat doma.

 

 

Komplikované stavby kompozic, změny temp a fascinující hráčské výkony nejsou na pořadu dne (ostatně nikdy tomu nebylo jinak). Momentální pocit, atmosféra rezonující drážkami vždy úctyhodným obloukem obcházela řemeslný přístup. I tentokrát poslední moucha svádějící marný boj s omamnou, lepkavou pastí ví, kolik uhodilo. Prožitek z jediného pohledu, upřímného, osobního, nelze nahradit záplavou tisíce slov, ač logicky uspořádanou, mistrně formulovanou, avšak prázdnou, prostou obsahu a ve výsledku nic neříkající. Mark Lenegan vykoupal roztomilou hrací skříňku v duhovém závoji digitálního věku. Očesané písničkářství uzavřelo sňatek s virtuálním ansámblem kdesi v útrobách kompjůtru porostlého sametovým mechem, aby ruku v ruce vstoupilo na území věčného stínu a samoty.

 

Hovořit o ideálním páru jak vystřiženém z titulní strany lajfstajlového magazínu je zcestné, bláhové a naprosto mimo mísu, stejně tak zmínka o prototypu geniálního spojení předbíhající dobu byť jen o jedinou sekundu tentokrát nenajde opodstatnění. Přesto však dokázalo obhájit svou životaschopnost, existenci a činit nebývalou radost zbloudilému kolemjdoucímu na opakovaných cestách napříč krajinou poněkud průhledných, avšak stále poutavých kulis. Diskotéka uprostřed smuteční síně? Ale zajisté… smím prosit?


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Ruadek / 6.6.14 8:42

Tak tohle mi udělalo velikou radost - zmínka o jejím debutu, který už má dnes svého následovníka, album Passenger z roku 2011. Lisu poslouchám už nějaké dva, možná i tři roky. Viděl jsem ji naživo, kde mě rozsekala upřímností, s jakou svou hudbu podává lidem. Krásná a křehká mladá dáma, Irka ve všech směrech, s hlasem zcela neopakovatelným. Passenger už je jinde, Sea Sew čerpalo ještě o něco víc z minulosti s Damienem. A Sea Sew? Ano, naprosto výjimečná deska absolutně fenomenální dámy, co má cit pro silné a přitom křehké skladby. Trochu to zavání i další personou Irska - Hansardem, frontmanem The Frames. Za recenzi - pěknou - moc díky, svého času jsem tady chtěl napsat zmínku o její dvojce ale nevyšlo to. Vidím to s hodnocením podobně, 90% bez mrknutí oka.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Coornelus / 20.2.15 11:39odpovědět

Blues Funeral to nedejchá ani na záda, přesto páradní deska. Jsem na to večer zvědavej :-)

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky