Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Martin Gore - The Third Chimpanzee (EP)

Martin GoreThe Third Chimpanzee (EP)

Victimer18.2.2021
Zdroj: flac
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Krátká elektronická návštěva světa opic z pozice studiového maniaka a skladatele Depeche Mode.

Martin Gore, hlavní mozek Depeche Mode a každodenní studiový kutil v jedné osobě, v době covidové nelenil a zkomponoval pět skladeb jako koncept ze světa opic. Mezi lidmi a opicemi je dle autora pořád moc tenká linie, než abychom se mohli příliš povyšovat a prohlašovat se za mnohem vyvinutější. Zas tak velký rozdíl mezi námi není. Přibližme se tedy na 23 minut na dohled džungli a sáhněme si na ryzí živočisnost. Ale pořád jen studiově, synteticky. Trávíme čas u velkého množství syntezátorů a hledáme zvuky, skrz které necháme promlouvat různé druhy opic. A necháme je namalovat obal. Takto nějak to Martin Gore pojal.


Původní vokály synteticky upravil do podoby dalších zvuků a celkově se tohle instrumentální mini-album drží spojení ruchových témat a opravdu hezkých, byť ne úplně rozvinutých atmosfér. Martin se zkrátka dál drží svého oblíbeného zvukového spektra na pomezí instrumentálních balad a křiklavých bodanců do zad uhlazených popíkářů. Hudba EP se nakonec tváří poměrně přívětivě, ale rozhodně to není sbírka hitových meziher, jako spíš již pověstná vášeň jít o pár pater níž a nevšímat si velkoleposti. Martin Gore dál studuje svůj pohled na elektronický minimalismus a jeho rukopis je jasně poznat.


V tomto aspektu je například úvodní skladba Howler vyloženě kontroverzní kousek. A kdyby se během ní nerozvinula melodická linka, tak bych tento uskřípaný úhel vnímání jen těžko vstřebával. Na druhou stranu je to jasný vzkaz, že je Martin ochoten zajít ještě mnohem dál od líbivých témat, které jsou na posledních albech DM již tak dost sešrotovány. Od toho je to také sólová tvorba. I tak je ale na The Third Chimpanzee hodně zvuků, které jsou (přes jisté obměny) důvěrně známy a na současných nahrávkách DM by jistě našly uplatnění.

 


Třeba taková Mandrill, o které to konec konců řekl sám Martin. Přidaly by se vokály, prošla by si pár úpravami a byl by z ní vhodný adept. Nové EP zkrátka nabízí pohled do autorova tradičního světa, jen jej zase kousek dál prohlubuje, aby ukázal, že nestagnuje. Ačkoliv tohle letité tíhnutí ke "starému" soundu právě tohle naznačuje. Změna v jeho vnímání se tedy nekoná, kdyby ji tedy náhodou někdo plánovaně vyhlížel. To smůla.


Co se mě týká, užívám si Martinovy současnosti a nořím se do EP s co možná největší možnou mírou pochopení každého zlomku zvuku, jen aby mi nic neuniklo. Byla by to škoda, protože The Third Chimpanzee není vůbec marná kolekce. Je to zajímavá exkurze do studia v Santa Barbaře s výhledem na opičáky kývající se do rytmu na větvích stromů. I přesto, že bych s bodovým hodnocením příliš vysoko nešel a držel se víc při zemi, je to pořád vzorek z hlavy jednoho z nejlepších.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 27.11.21 11:40

Dobře, omlouvám se, to nejdebilnější jsem psát nemusel, nechal jsem se unést. Jsem fakt ale Ministry fanda a to hodnocení mi přišlo hodně nespravedlivý (jak stran třeba kvalit průměrného rocku/metalu, tak v rámci Ministry). Asi je všeobecná shoda na tom, že nejlepší desky Ministry jsou Psalm 69 a Filth pig (možná i Dark spoon, ale to už je kontroverzní). Nicméně do Dark spoon Ministry byli Ministry na vrcholu, experimentovali atd. Animositisomina není špatná deska, ale experimentování hodně ustoupilo a ve stejném duchu pak pokračovala anti Bush trilogie. Osobně nejmíň rád mam Rio grande blood, je to nářez, ale bez přídatné hodnoty (snad jen Khyber pass je bomba). Stejně tak Last sucker. Relapse mi už přišla jako mnohem svěžejší kytarová thrash- metalová Ministry deska, From beer to ethernity se snaží znovu o experimenty, ale spíše to nefunguje (i když několik songů je velmi povedených- např. Permawar). Ale Amerikkkant mi přišla už jako velmi dobrá deska s odkazy právě na Filth pig nově se scratchingem a metodou až takové zvukové koláže ze samplů, elektronických vyhrávek atd. a Moral hygiene mi přijde v podobném stylu a mě to baví, protože je to v rámci kvalitních songů. Přemíra těch samplů může někoho srát, ze začátku mi to taky vadilo, ale zvyklnul jsem si:).

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky