Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Masáž - Kvok!

MasážKvok!

Mirek M7.8.2015
Zdroj: promo od kapely
Posloucháno na: všem možném
VERDIKT: "Kvok!" vábí vybíravější posluchače na precizní hudební výkony a originální nadžánrové pojetí, ale bohužel moc dalšího nenabízí a nezřídka upadá do samoúčelně působícího chaosu.

Ačkoliv název nového českého hudebního tělesa i jeho debutového alba vyhlíží krajně nedůvěryhodným dojmem, za jejich zrodem stojí respektované osobnosti tuzemské tvrdé scény. Masáž totiž původně vznikla coby boční projekt rytmického dua grindcorové úderky Gride - baskytaristy Michala Sochy a bubeníka Miroslava "Čerta" Čertíka. Trojici pak doplnil na scéně zatím neznámý kytarista, textař a zpěvák/recitátor Ivan Boreš.

 

Popsat nějak srozumitelně tvorbu spolku je dosti nelehký úkol. Osobně se mi zalíbil termín "akustický crossover", který před lety používala obdobně laděná kapela Rudé kostry. Pokud si někdo z vás na toto (dnes již neaktivní) seskupení pamatuje, pak si jeho tvorbu představte v poněkud chaotičtější a neučesanější podobě a jste doma. Masáž totiž používá stejnou fintu, tedy kontrast hc/metalové rytmiky a hry na akustickou kytaru. Na rozdíl od Koster nicméně zjevně odmítá klasické písňové struktury a místo toho sází na experimentálněji laděné a obtížně předvídatelné skladby.

 

Masáž

 

To sice zúčastněným rozhodně slouží ke cti, stejně jako nepopiratelné instrumentální kvality, o nichž vás nikdo z trojice nenechá na pochybách. Celek ale bohužel působí značně nesourodým, místy téměř nahodile vyhlížejícím dojmem. Jakoby se partička nadšených muzikantů potkala ve zkušebně, společně si zaimprovizovala, trochu násilně do toho všeho naroubovala cosi mezi mluveným slovem a recitací a následně ze svého snažení byla tolik nadšená, že ho bez výraznějších úprav zvěčnila. Sem tam se sice mihne nějaký zajímavý nápad, po většinu své poměrně krátké hrací doby "Kvok!" ale spíš nudí svou samoúčelností a skladatelskou bezradností.

 

Přes relativně slušně ošetřený zvuk, nesporně originální pojetí a velmi solidní hráčské výkony, působí debut Masáže jako polotovar, z něhož by se dalo "vylouhovat" pár zajímavých nápadů a dát jim srozumitelnější a ucelenější podobu. A to je velká škoda, protože pánové mají rozhodně nezanedbatelný potenciál a jejich snaha dělat hudbu "jinak" působí nesmírně sympatickým dojmem. Kvalitní muzikanty, kteří svou tvorbou jdou "proti proudu", navíc potřebuje tuzemská scéna jako sůl. Osobně se ale obávám, že tudy zkrátka cesta nevede…


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Štěpán Šimek / 27.1.14 11:45

Mně se recenze na Echoes zine líbí a velmi oceňuji, že dáváte prostor i kritice formální zvukové stránce alba. Nicméně dodnes jsem zcela nepobral tzv. fenomén Loudness war. Jakž takž ho registruji při remasterovaných vydání nějakých klasik 70./80. let, ale obecně si myslím, že problémem je spíše u vybraných žánrů. Kupříkladu "Halo of Blood" od COB má dle dr.loudness-war.info velmi špatné skóre, avšak při běžném poslechu jsem nic špatného nezaregistroval. Prostě metalová nahrávka by asi měla mít tento typ "přebuzeného" zvuku, avšak jedním dechem dodávám, že ten samý zvuk by se nehodil třeba pro nu jazz. Osobně ale Loudness war považuji spíše za marginální problém a při subjektivním poslechu ho nijak výrazně neregistruji (tedy pokud nějaké album není přebuzené už fest, hlavně ty různě tranceové či electro počiny typu Junkie XL, sice parádní muzika, ale na dlouhodobý poslech na sluchátkách nepoužitelná). Podotýkám, že hudbu poslouchám nejčastěji na špičkovém flac přehrávači Fiio X3 s relativně slušnými sluchátky Sennheiser HD 239. Pak Na věži Yamaha s vintage hi-fi regálovýma bednama z 90. let ho pak neregistruji prakticky vůbec.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky