Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Master

Master's HammerVagus Vetus

Garmfrost17.6.2014
Zdroj: CD, 4-panelový digipak
Posloucháno na: Sencor SFP 6260, Audio-Technica CK S50; Philips MCD183
VERDIKT: Haló, haló - je tu nová deska Master's Hammer. A to výborná, ovšem ne bez neduhů.

František Štorm tvrdí, že Master's Hammer není projektem jednoho člověka, ale volným seskupením lidí, kteří tu více tu méně přispějí svým vkladem. Tentokrát jsou vedle Františka přítomni Necrocock a Silenthell a oba obohatili novinku na poměry nové éry MH měrou vrchovatou. Obrovskou škodou je absence živých bicích, které minulé řadovce „Vracejte konve na místo“ tolik slušely. Štorm, který bicí programuje, odvedl dobrou práci. Rytmy jsou víceméně zajímavé, ale plastický zvuk automatu působí levně a písním opravdu nepomáhá. Obzvláště pak v rychlých pasážích, kde je poslech utrpení. Naštěstí Silenthell svoje tympány nešetří a dodává pak tvorbě MH tolik typické rytmické údery do kotlů.

 

„Vagus Vetus“ vychází krátce po "Konvích" s tím, že mezi tím ještě vyšla krátká díla na vinylech. Je evidentní, že byť Štorm srší vtípky na adresy metalových kapel a fanoušků a rovněž sám na sebe, cítí obrovskou tvůrčí potřebu až přetlak. Namlsán „Konvemi“ a rozčarován ípíčky jsem s rozpaky očekával, cože novinka vlastně přinese. Názvy písniček mě odrazovaly ještě víc, ale stále jsem doufal, že album nebude žádný odpad. Podotýkám, že názvy jako „Chrchel“ nebo „Prďák“ nejsou nikterak vábné, lyricky jsou ale vypracované s umem jako za starých časů. Miloval jsem vždy Františkovy mistrné rýmy a hrátky se slovy, ale texty na „Mantras“ i na „Konvích“ mě uspokojily jen na půl. Tentokrát jsou jazykově bohaté, rytmicky hravé. Námětově se nacházíme v postmoderním světě všerůzných kulturních či uměleckých narážkách, František Štorm má přehled a nešetří nic. Nepůsobí ale trapně nejapně, spíš se mnohdy k cynickému a ironickému sarkasmu přidáte hurónským smíchem nebo se jen spokojeně zašklebíte.

 

Desku opět zdobí Františkem nádherně zpracovaný dvanáctistránkový booklet s předním obrázkem včele. Každá strana s textem je tak doprovázena mystickými náměty jasně inspirovanými Lovecraftem, kteréhož Spisy Štorm, jak jistě všichni vědí, ilustroval.

 

 

Dovolím si tvrdit, že „Vagus Vetus“ je nejupřímnější album MH poslední doby. Na „Mantras“ se třely různé inspirace a touha najít svoje místo, „Konve“ mi se svojí převážně black metalovou silou přišly spíš jako snaha natočit extrémnější materiál, což se také podařilo a písně samotné jsou i přes snažení až na výjimky skvostné. Ale až na „Vagus Vetus“ cítím, že se konečně tvůrci (tvůrce) našel a nebojí se fanouškům (patolízalům) předložit místy dost kontroverzní písně. Jsem moc rád, že se víc zapojil i Necrocock, jehož nemocné harmonie a občasné pěvecké (hlasové) vstupy „Vagus Vetus“ opravdu obohatily o další rozměr. František v rozhovoru ke splitku BLMH povídal, že si chtěli v případě „Pod vrstvou prachu" zavzpomínat, než všechno v důsledku demence zapomenou. A takto mi připadne celá deska. Nevrací se k jednomu období, ale projedou celou kariéru. Přitom je úchvatné, že i když pánové obsáhnou široké spektrum, působí celek pevně jako monolit.

 

Intro mi evokuje Necrocockovu sólovou dráhu v celé její pochmurné majestátnosti. „XMZ“ je odrhovačka jak blázen, kde nářezovku shazuje právě bicí automat, ale také zpěvy. Příliš slov na rým způsobuje rychlý sled a zpěvák pak nemá prostor vytvořit zajímavou linku pro svůj hlas. Naštěstí je následující „Panuška“ s výborným refrénem narvaná hitovým potenciálem. Splašená avantgardní „V ailoských harfách“ či „Chrchel“ představují MH v dosud nevídaném světle. „Receptura“ je alchymická legrácka druhořadé kvality, „Špacírka" zas kouzelnická se zajímavým nábojem, ale hrozným refrénem. Jeden z nejsilnějších songů „Na kanibalských jatkách“ ukáže Frantu jako opravdu zajímavého zpěváka i v čistých polohách. Ostatně u jeho čistém zpěvu se na chvíli zastavím. Je čím dál složitější odlišit jeho fistulku od Necrocockovy a jak byl jeho zpěv v minulosti docela hodně falešný, tento zápor je postupně napravován a je jistější a jistější. Vadí mi jeho polohy á la Fanánek, když se pouští do hlubších tónů, které nevyzpívá, nevymyslí nic zajímavého a neudrží melodii. Za to nadšeně poslouchám jeho chrchlání, které nabralo na dávné síle. Ano, Štorm je zpět v celé jeho ohavné kráse. Nebýt jeho snah o hlubší hlas, jsou jeho zpěvy geniální. Když se pak přidá Necrocock, jsem nadšený naprosto naprosto.

 

Dá se říct, že pomyslná druhá strana alba je o poznání silnější než první. „Beedi“ zlidoví, „Zvířecí zvuky“ jsou old school jak noha s tím nejvtipnějším textem na svoji vlastní adresu, jaký kdy MH měli. „Prďák“ je opět stoprocentní hit a „Pod vrstvou prachu“ už známe ze zmiňovaného splitka s Blackoshem. „Nengemengelengem“ je závěrečná podivná předělávka staré lidovky, u které si ale užijete krásné melodie a výborné zpěvy. „αιολος II“ pak album uzavírá stejným motivem jako intro „αιολος I“.

 

Nechtěl bych působit, že jsem nekriticky nadšen a neslyším neduhy. Je pravdou, že hlavní výtku mám (jak už jsem psal) k automatu, ke způsobu, jakým je nazvučen a vymyšlen v rychlých pasážích, a taky k některým zpěvům. Nicméně jak postupně upadá prvotní nadšení, vadí mi rozkolísanost mezi jednotlivými riffy, kdy jsou místa doslova elektrizující temným nábojem a dech beroucí melodikou shazována do propasti šedi, kde je evidentně použit první nápad, který tvůrci proletěl hlavou. Aby vynikly texty, je často píseň tlačena do pouhého doprovodu a laciný odér shodí i kvalitnější většinu o třídu i dvě níž.

 

Jak tedy shrnout „Vagus Vetus“ několika slovy a oprostit se od fanouškovského názoru? Hlavní klad vidím v upřímnosti nahrávky a ve velmi silných textech. I přes kritizovaná slabší místa se k desce budu rád vracet. Byť už asi bez uctívání, jako v případě prvních alb a „Vracejte konve na místo“. Je ale rovněž pravdou, že každá deska potřebuje uzrát, tak uvidíme…


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jirka D. / 17.6.14 8:29

Mám podobný pocit, po Konvích nic moc. Navíc mám dojem, že spousta pasáží je z Konví vyloženě vypučená. A rozhodnutí pro angažování bicího automatu? Když nemáme limetku, dáme citrón. Když ani ten, zalejeme to octem....

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Mirek / 1.9.14 21:54odpovědět

MH vydávají třetí album na kterém je několik písních naprosto geniálních a několik naprosto zbytečných, škoda. Dovedl bych si představit vytáhout 3-4 písně z každého alba od Mantras po Vagus a vzniklo by pro mě nejlepší české metalové album všech dob. Autoři sází jedno album za druhým, možná by se vyplatilo s nápady více šetřit. Jinak jednoznačně nejlepší album poslední zmíněné trojice.

Thomas / 9.7.14 22:02odpovědět

Ve zkratce - Vagus Vetus se mi libi vic jak Konve, neni tak zatracene ploche. Texty jsou vice sokujici, zvuk brutalnejsi, lomoz kytar se priblizil Ritualu. Chytlave melodie, az hitovky, namety k premysleni. Ze to hral automat jsem ani nepostrehnul. Davam 10 z 10. Skvela prace.

Medák / 3.7.14 10:35odpovědět

+ výborné texty plné nadhledu i mystiky zároveň + některé opravdu "hitové" skladby + Necrocockův zpěv + vynikající obal! - bicí automat (a přitom je v ČR) tolik dobrých bicáků, ale s automatem odpadá práce s nahráváním :( - některé kytarové rify jsou opravdu nudné a bez nápadu - a to platí o pár skladbách celkově Přes výhrady jsem za tuto desku rád! Se starými kultovkami se to ale srovánvat nedá.

Sargariel / 21.6.14 15:23odpovědět

Pro mě osobně přes veškeré + a - vskutku nad očekávání parádní matroš, jehož jedinou slabinou je "pouze" ono již tolik zmiňované ozvučení programovaných bicích. Škoda, že se kapela nevyjádřila k absenci drumsmana Honzi Kapáka... Ale i to je spíše jen takovou kosmetickou vadou na kráse a dokonalosti. Songy jež by albu neublížily, kdyby na něm nebyly, bych si dovolil označit XMZ a Nengemengelengem. Vcelku jsem však z Vagus Vetus upřímně nadšen - originální Master's Hammerovské melodie, bravurní Františkova lyrika a tak trochu "okultně" pojatá atmosféra tohoto díla mi nepřestává vyrážet dech po každém dalším a dalším poslechu (např. Panuška)... Děkuji za něj pánové.

Peťan / 21.6.14 14:10odpovědět

Přiznávám, že jsem si CD nekoupil a čekám na LP verzi, kterou určitě pořídím. Přesto jsem nahrávku několikrát slyšel a je jasné, že Konvím se asi nevyrovná. Nicméně i tak se jedná o povedené album s dávkou nadhledu. Na můj vkus je celkem dlouhé, stačilo by mi nějakých 9-10 válů... Automat žel také nechápu... Další hodnocení si nechám, až na poslechy z LP...

Jirka D. / 21.6.14 15:05odpovědět

Na gramodesku jsem zvědav. Přiznám se, že příliš nechápu to váhání s jejím vydáním, když po Konvích se zaprášilo během chvíle. Možná jde o cenu (2LP?) nebo o nějakou záludnou obchodní praktiku :)

Victimer / 17.6.14 8:14odpovědět

Konve mě baví, tohle ale vážně ne...

Jirka D. / 17.6.14 8:29odpovědět

Mám podobný pocit, po Konvích nic moc. Navíc mám dojem, že spousta pasáží je z Konví vyloženě vypučená. A rozhodnutí pro angažování bicího automatu? Když nemáme limetku, dáme citrón. Když ani ten, zalejeme to octem....

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky