|
|
||||||||||
Je to vlastně jenom pár dnů, kdy slovutní Black Sabbath dohráli svůj prý úplně nejvíc poslední koncert v životě a já si při poslechu řeckých Black Juju naplno uvědomuji význam Iommiho a jeho proměnlivé party. Nechci po tisící přednášet o tom, jak by bez nich neexistoval heavy metal... spíše je příjemně zarážející, jak dnes tento jejich plouživý heavy-doom frčí. Je to nakonec setsakra příjemné, že se dějinný vkus točí v neustálých (?) kruzích a nové generace objevují staré kouzlo starých stylů. A ono je vlastně jedno, jestli je budeme nazývat hard rockem, doom rockem nebo stoner metalem. Tahle scéna je každopádně zatraceně silná.
Recenzovaní Black Juju vznikli před šesti lety a když uvedu názvy kapel, z nichž se zmiňovaná parta zrodila – tedy Denial Price, Dorian Gray a In Vain – chytat se budou pravděpodobně pouze opravdoví znalci řecké scény. V Black Juju nečekejte žádné vyjukané mladíky, ale borce, které tento styl odkojil. Hudba samotná tedy bude víceméně plně autentická...
Pětice skladeb tohoto jejich krátkometrážního počinu je řemeslně zvládnuta s prstem v nose a ctí všechna poznávací znamení svého stylu. Přesto bych nějaké námitky měl. Jejich kmotři Black Sabbath, kromě toho, že byli opravdu první, měli ve svých řadách vždy výrazné vokalisty, které se nedalo splést. V našem případě je zpěvákem Panos Dimitriou, zkušený harcovník řeckého UG. Zpívá skvěle, ale... lehce zaměnitelně. A jelikož hudba samotná není nikterak progresívní a plná překvapivých aranží, je nevděčně na zpěvákovi, aby ukořistil pro svůj tým posluchačovu pozornost. A to se tu přes všechnu snahu nedaří.
Hudba je lehce pospávací a vokalista to nemění. Chvíli cváláme v rychlejších tempech, poté si pseudothrashově zazasekáváme, abychom se rozněžněli při melancholických vyhrávkách. Inu, takový běžný stoner na takové to domácí pohodlí. Nevyruší ze siesty, nenadchne, ale také nenaštve... tedy průměr a já jsem rád, že se jedná o kratší stopáž. Nezbývá než zopakovat to, co platí i na spoustu neoprogresívních, neothrashových a stonermetalových kapel: proč poslouchat kopii, když je k mání originál?
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:vlastní vydání
Vydáno:Prosinec 2016
Žánr:stoner doom rock / metal
Panos Dimitriou - zpěv
Dimitris Tsimponis – kytara
Kostas Gagalis – baskytara
Valadis Papaioannou – bicí
1. I Am
2. I Prophesy Disaster
3. J.O.V.
4. ...And There Be Blood
5. Let Devil Sleep
Anathema
Judgement
Decapitated
Cancer Culture
Insania
Na počátku byl spam
Sóley
Endless Summer
Ulver
Wars Of The Roses
Cult of Luna / Julie Christmas
Mariner
Houle
Houle (EP)
Paroxysmal Descent
Manifest Attrition
The Committee
Holodomor (demo)
BardSpec
Hydrogen
Ancestors Blood
Hyperborea
Goregrindová kapela Sick Sinus Syndrome vydává na značce Obscene Productions své druhé album nazvané Sick Sinus Syndrome. K dispozici bude na CD a MC ...
23.3.2023Pozvánka na brněnskou Sibiř v rámci temně metalového večera dvou rakouských kapel v doprovodu domácího industrialu. Akce se koná 9.dubna a vystoupí Ne...
23.3.2023Z nedávného rozhovoru (ZDE) bylo celkem patrné, že Tamás Kátai je stále plný elánu, o čemž svědčí i aktuálně ohlášené vydání nové desky jeho stěžejníh...
23.3.2023Z nadcházející desky VIII: Selenotrope zahradníků Botanist byl zveřejněn druhý singl, a to skladba Epidendrum Nocturnum - slyšte ZDE. Celé album pak o...
21.3.2023Z nadcházející desky Holocene (vychází 19. května na Pelagic Records) byl právě vypuštěn další singl, videoklipem opatřená skladba Sea of Reeds. Aktu...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.