Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Melvins - The Bulls & The Bees (EP)

MelvinsThe Bulls & The Bees (EP)

David5.11.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: Yamaha AX-490, Yamaha CDX-480, Beyerdynamic DT 770 PRO 250 Ohm
VERDIKT: Poťouchlé, skočné i rozmázle ujeté. Mějte se na pozoru, Melvins jsou v laufu!

Rok 2012 ve znamení Melvins! Ano, při pohledu na zvesela bobtnající diskografii a sáhodlouhé rozpisy turné bandy kolem střapatého Buzze Osborna a mistra plnotučného úderu Dalea Crovera, se zcela přirozeně nabízí léty otřepané: Laik žasne, odborník se diví. Inu, počítejte se mnou… jen za posledních pár měsíců nějakých pět šest splitek, dvě EP, regulérní placka, 99 živých vystoupení, která hoši již absolvovali nebo ještě hodlají absolvovat, včetně pokusu o zápis do Guinessovy knihy rekordů za odjetí 51 koncertů v 51 státech za 51 dní.

 

Co na tom, že dle křížků na krku a počtu sezón odsloužených na rockové scéně můžeme Melviny řadit spíše mezi veterány, kterým by měly síly a kreativní nápady logicky ubývat. Hoši vždy zvysoka kašlali na chvilkové trendy, módní vlny a šli neohroženě svou vlastní cestou, sice místy extrémně klikatou, plnou výmolů a padlých stromů, ale za každých okolností sví a maximálně uvěřitelní, navíc plni energie a touhy pokořovat stále další a další zdánlivě nepřekonatelné výzvy.

Jako předzvěst velkých věcí letošních pánové zplodili počátkem roku EP The Bulls & The Bees v sestavě, která spáchala tři poslední řadovky navracející zvuk Melvins do míst, na něž nejpozději s posledními tóny alba Stoner Witch tak trochu zanevřeli, aby se na několik příštích let věnovali záležitostem, při jejichž komponování často podávalo šílenství a schizofrenie palce u nohou kříženci Godzilly a panenky Chucky. Ale ani čtyřčlenné inkarnaci Melvins experimentování s krávovinkami rozhodně není proti srsti a do svého úderného melvinoidního stoner grunge divno rocku se nebojí přimíchat sem tam poněkud klidnější, ale o to vyšinutější ingredience vyvažující ostrou chuť zdvojených bících, Buzzova nasupeného halekání, podpořeného sborovým prozpěvováním ostatních účinkujících, rozdrnčené basy a vpůli rozseknutého kytarového hoblování. The Bulls & The Bees pokračuje přesně tam, kde poslední placka The Bride Screamed Murder skončila. Pětiskladbová taškařice tedy není bůhvíjakým překvapením či explozí originality. Ovšem kvalitkou "made by Melvins" nás pánové zasypali i tentokrát. Ležérně odpíchlé epko disponuje právě oněmi zmíněnými kontrasty v podobě jednoduchých, avšak maximálně účinných, syrových a zpěvných kompozic stojících v opozici vůči táhlým, skřípavým A Really Long Wait a Friends Before Larry, které celé těleso zajímavým způsobem ozvláštňují, zklidňují a přitom působí jako hutné, kompaktní pojivo mezi zbylými třemi šmirgly.

 

Frajeřinka, nadhled a nekonečná zábava. Melvins "model březen 2012" opět nezklamali. Navíc, jako bonus pro své věrné, pánové poskytli svůj výtvor ke stažení dokonce zcela zdarma, tudíž není proč a nač déle čekat... další alba Melvins již netrpělivě buší na dveře...


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 25.11.18 16:10

Ty jo, tak můj oblíbenec Paul Barker vydal nový Lead into Gold... No, vždycky jsem ho měl rád, kromě Ala zásadní člověk v Ministry. Po jeho odchovu 2003 se Ministry zhoršili (dočasně). Starý Lead into gold se mi líbí, stejně tak Paulovo projekt Flowering blight, ale už jsem to neposlouchal léta (zaímco Ministry de fakto denně). Paul byl součást skupiny USSA, což mi nebavilo, slušný songy ale byly na Paulově kolekci Fix this. No a The sun behind the sun? Ještě to nemám až tak naposlouchaný, ale už na začátku mi zarazily poměrně archaický postupy a téměř absence kytary. Deska mi celkově připadá kvalitní, super bubny a baskytara (jak jinak), ale za vysloveně skvělej song považuju jen titulní věc, jinak je to v pohodě, ale nenadchne mě to... V porovnání s poslední deskou MInistry Amerikkkant je Sun behind the sun v jiném stylu, v něčem i lepší, ale celkově horší. Pro mě tím pádem vedou Ministry i bez Paula, protože Al vydal od Paulova odchodu 6 alb Ministry, z nichž by se dala vybrat celá řada výborných songů. Ale co mě v poslední době hodně zajímá, je, že se kluci znovu zkamarádili a plánujou spolu po 15 letech psát novou muziku. Což je už léta můj sen. Al jako hlavní skladatel a Paul jako intelektuál v pozadí, kterej vytváří zajímavý zvuk a přidává do Ministry svým skladatelským vkladem takovou citovější atmosféru. No a jeho baskytara, to nemá konkurenci, hlavně na Filth pig a Dark spoon. Ale jako solitér mě Paul vysloveně nepřesvědčil, taky ten jeho nevýraznej vokál celou desku neutáhne. A ta staře znějící elektronika? Asi by byla v pohodě, kdyby tam bylo ještě něco navíc...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky