Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Misery Index - Complete Control

Misery IndexComplete Control

Sorgh7.7.2022
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC, Samsung A3
VERDIKT: Legendy jsou nositeli poselství. Jedno takové se nám chystá sdělit stálice amerického metalu Misery Index.

S touhle cháskou se na našem médiu setkáváme pravidelně a bez okolků musím přiznat, že je máme rádi. Osobně si je sice nepouštím každý den, na to je těch lahůdek všude okolo moc, ale když mám specifickou chuť na výplach potrubí, tak často sáhnu právě po nich. Pravdou taky je, že mezi jejich deskami nemám nějakého preferovaného favorita. Tady vládne momentální rozhodnutí, pohled na obal, nějaká vzpomínka. Je to tak, hudba Misery Index si je velice podobná, kapela je dávno vyprofilovaná, a tak je skoro jedno po čem hmátnu.

 

U novinky se prvně kochám hezkým obalem z dílny Matta Lombarda a jeho choti. Pro Misery Index jejich první zakázka, ale jejich dílo můžete vidět na Nymphetamine od Cradle Of Filth nebo pár dílech Sarah Jezebel Divy. V našem případě se kumštýř přizpůsobil deathmetalovému zaměření kapely a udělal hezkou koláž, jen rozložit narušenou hlavu a nahlédnout do jejího nitra. Nahrávka sama je jistotou nepřipouštějící žádné námitky. Tady všichni znalci klidně můžou přestat číst a desku si koupit. Avšak pro ty, co všechno dlouho rozebírají a pak o tom stejně dlouho přemýšlí, bych měl pár myšlenek. Minulá řadovka Rituals Of Power byla temná, hutná, jakoby uzavřená do sebe. Jistě, klasičtí Misery Index. Mělo by to být jiné?


Nové album přišlo pod novým vydavatelem (Century Media) a s ním jako by se některé věci posunuly. Ve zvuku slyším větší otevřenost a brilantnější výraz, a i když se nedá říct, že by z desky plál optimismus, tak se poslouchá moc dobře. Misery Index nenásilně a přirozeně pašují směrem k lidem dobrou náladu. Je slyšet spousta dobrých nápadů, ve kterých bují hravost a přetlak možností. Šlapavé riffy střídají hbité upalovačky, jsou ctěny deathmetalové běsy nahlodané grindově zabarveným zpěvem, který je často spíš jen takovým pořváváním do rytmu. V tom se dvojice řvounů poctivě střídá. Nejde si nevšimnout příklonu k silnější melodice, která může být můstkem k většímu zájmu posluchačů. Kytaristé se nedají dvakrát pobízet a jak je to možné rozjíždějí sólíčka, za která by se nemusely stydět slovutné heavymetalové spolky. Hustější, i ty umírněné pasáže jsou stále podpírány brutálním bicím "automatem" Adamem, kterému z těch kopáků musí v dobrém smyslu slova slušně mr.at.  


Najdou se však i slabší místa, jako všude. Omílání notoricky známých a fádních pasáží, které jsou silně zaměnitelné s těmi od současných Kataklysm, to je cesta do prdele. Je to tak okaté a tak zoufale bez nápadu, že skladby jako Rites Of Cruelty nebo Complete Control jsou dokonalou vatou bez chuti i zápachu. Co by člověk v těchto momentech dal za pořádnej smrad... Ale tak to je. V ustálených vodách se jen těžko zrodí album, které by plálo nápaditostí. Miserové sváří svoje díla z ozkoušených materiálů prověřeným způsobem, proto nelze čekat nějakou revoluci. Většině tak bude dál jedno, které album si do přehrávače vloží, ovšem sběratel má opět možnost zbavit se pár kaček.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky