Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Misery Index / Lock Up - split (7" EP)

Misery Index / Lock Upsplit (7" EP)

Jirka D.10.2.2013
Zdroj: oranžový splatter 7" vinyl (# DDR 553)
Posloucháno na: Ortofon 2M RED / ProJect XPression III / ProJect Phono Box SE II pre-amp / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Dost jsme si zablbli, zpátky k novince Stevena Wilsona.

Musím si něčím spravit chuť. The Foreshadowing mě ukolíbali téměř k zimnímu spánku a můj pracovní řád na šichtě se s něčím podobným neslučuje. Sedmipalcové splitko Misery Index a Lock Up užívám přesně k tomuhle účelu – rozproudit krev, zahnat únavu a propláchnout tělo trochou čistého metanolu. Neznám ideálnějšího společníka na konec vinylového večera, když hrozí usnutí u dalšího dvanáctipalce.

 

Představovat kapely? Kardinální blbost, kdo nezná, nechť se odporoučí do základní školy a projde si znovu devítiletku. Jejich spojení? To už je podstatně zajímavější! Tenhle sedmipalec vyšel v půlce roku 2011 u tuzemských Damage Done records a to hned ve třech barvách desky, v celkovém nákladu tisíce kousků. V těchhle nihilistických časech nemalá edice...

 

Chrastivá přímočarost Lock Up si nic nezadá s bratrskými Napalm Death a tak i na stranu singlu vecpala tahle all-star čtveřice dva čistě mířené projektily tanečních rytmů a jakostně zabalené energie. Zběsilé výpovědi do dvou minut, po nichž se budete muset znova učesat a posbírat po podlaze zuby a odhozenou důstojnost. Snad ještě uklidnit sousedky, prý vám nějak rachotí pračka. Vedle Lock Up působí Amíci Misery Index civilním a uhlazenějším dojmem, kytary nemají problém střihnout melodickou linku či ze sebe vydat jedno chytlavé sólo, tempo je volnější a sousedkám postupně klesá tlak. „Siberian“ je skladbou celkem dlouhou na poměry stylu i kapely, ale seskládání motivů a kapitol o útrpnosti lidského ducha kdesi v tundře funguje přijatelně.

 

Tady prostě není co vymýšlet, neposlouchám rockovou operu a nesnažím se objet zeměkouli na Cartmanově tříkolce. Tohle splitko se sjíždí účelově a vždy jako bonbónek na závěr. Není ale problém zhltnout celý pytlík. Mňam.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

maar / 7.12.12 15:06

Mně se nepodařilo u téhle kapely zjistit, co je na ní tak dobrýho a zajímavýho, jak se tvrdí. I kdyby z těch neuvěřitelných 18 skladeb udělali 10, pořád to pro mě bude nesmírná nuda, vykrádačka 70tých a 80tých let ve smyslu melodií (čili takový sofistikovanější hospodský halekačky) s těma pseudoelektronickýma jakože ambient můstkama, kterým už vůbec nerozumím ... A to ještě Red Album mi bylo docela sympatický, protože to bylo svým způsobem nový, ale tady tohle je fakt už v řadě sada asi 170 až 188 písničky na stejný brdo, se stejným soundem i aranžema, o zpěvu nemluvě. Módu QOTSA jsem chápal, móda Baroness mi uniká ...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky